Nebelvír versus Zmijozel 1. část

3. června 2007 v 12:21 | pasu - Pavla |  Harry Potter a Poslední potomek
Takže je tu další kapitolka k Potomkovi, omlouvám se, že jsem tak dlouho žádnou nepřidala, ale neměla jsem za prvé kde ji přidat, protože můj milý počítač se opět porouchal a taky se brzo budou uzavírat známky a já se musím učit, abych aspoň prolezla.
Tato kapitolka je věnována Jirkovi a všem co ty moje nesmysly čtou. A doufám že se vám bude líbit. Kdy bude další nemám vůbec ponětí, protože příští týden mám přípravu na závody se skautem a se třídou jedeme na třídenní výlet a týden na to mám závody. Díky a pochopení a pěkné počteníčko přeje Pasu - Pavla.
PS: bohužel je trošku delší takže musí být ve dvou částech
"Proč jsi mi to neřekla? Vždyť jsi se se mou ani neporadila jestli tam vůbec chci jed!" obořil se na profesorku Harry, jakmile se za nimi zavřeli dveře ředitelny.
"Promiň pozvání přišlo dneska odpoledne a chtěli po mně hned odpověď a jména doprovodů. Napsala jsem tam tebe a Jane. Obrana proti černé magii je tvůj obor a Jane je v ní taky dobrá, další instrukce by měli přijít tak za měsíc. Promiň chtěla jsem ti to říct, ale nebyl jsi k nalezení."
"Ale to s nimi nemůže jed Severus? Vždyť já bych tam měl spíš závodit než jed jako doprovod! Babi sama víš, že moje vědomosti jsou oproti jeho zanedbatelné."
"Tím jsi nejsem tak jistá. Vy to zvládnete." Na okno zaklepala sova, McGonagalová si povzdychla a otevřela jí okno. Vzala od ní dopis a z obličeje se jí vytratila barva. Harry se k ní naklonila poznal huláka, ovšem tento měl hlavičku ministerstva.
Profesorka ho otevřela a po místnosti se rozezněl hlas ministra.
"VY JSTE SE TOTÁLNĚ ZBLÁZNILA MINERVO!
POSLAT 7 ŽÁKŮ DO BŮHVÍ JAKÉ TRAMTÁRIE NA NĚJAKÝ POSRA°Ý MISTROVSTVÍ, KDYŽ JE MŮŽOU VŠUDE NAPADNOUT SMRTIJEDI. A JEŠTĚ S NIMA POŠLETE 2 NEZKUŠENÉ UČITELE." Poslední slovo řekl značně ironicky. "NIKAM JE NEPUSTÍM, DOKUD NEBUDOU MÍT OVCE NIKAM NEPOJEDOU. UDĚLEJTE SI TO JAK CHCETE." Ministr dohulákal, papír vzplanul.
"Tak a máme to." Řekla zklamaně Jane, která se zatím nezapojovala do rozhovoru.
"No co, tak si do ledna uděláte ovce, myslim, že u vás to nebude problém, přece si to nenecháme diktovat od ministerstva ne?"
"Babi, já si myslím, že ty ovce jsou nereálný, ale pokusit se o ně můžem. Kdy bude školní kolo soubojů?" zeptal se, aby přehodil výhybku, dál se o ovcích nechtěl bavit.
"Já bych začala s vyřazovacími boji hned po zápase, Nebelvír versus Zmijozel. A to je za dva týdny."
"Už???" zeptali se dvojčata najednou a vykulili oči, čímž rozesmáli McGonagalovou.
"To to utíká. A nebelvítský tým je na tom dost bledě. Nemohou se sehrát, jako ředitel jejich koleje by jsi se tam měl jít podívat." Řekla a mrkla na něj. "Ne, že bych vás chtěla vyhazovat, ale ráda bych odepsala ministrovi, za ten "příjemný" dopis."
Když odcházeli jen tam mezi řečí řekla. "Zítra v půl šesté a nezapomeň si koště."
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
Když se druhý den po půl šesté objevil v blízkosti famfrpálového hřiště, ječela právě Ginny na Rona.
"Rone, prosimtě to tam spíš? Dávej přece pozor, soustřeď se, za dva týdny hrajeme zápas proti zmijozelákům. V tuhle chvíli bychom jim mohli nechat celý zápas na stříbrném podnose." Ani další hráči nebyli ušetřeni Ginnina hněvu. "Coline, ta palice není na okrasu, néééééééé takhle to taky nejde, zpevni zápěstí, takhle jsi nebezpečnej i spoluhráčům, máš ty potlouky posílat na protihráče." Řvala , když jednomu potlouku uhnula jen o chlup.
"Tohle nemá cenu, zkusíme si něco jako cvičný zápas. Ron, Melanie, Colin, jeden tým. Já, Alex, Martin, Patrick druhý. Takže na pozice." Počkala až všichni odletí na svá místa. Vypouštím, potlouky, camrál, zlatonku a začínáme, tři, dva, jedna, TEĎĎĎĎĎĎĎĎ!!!!" zařvala a sama se vznesla do vzduchu hledat zlatonku. Nemohla se však soustředit, pořád kontrolovala spoluhráče. Nevšimla si potlouku, který na ni poslal Patrick odrážeč z jejího cvičného týmu.
Postava v černém plášti přiletěla právě včas, aby zachytil padající Ginny a ještě stihl chytit zlatonku. Snesl se s ní na zem, něžně ji položil na trávník.
"Jsi v pohodě?" zeptal se vystrašeně.
"Jsem v pořádku."
"Co se to tu proboha děje? Nemáte být náhodou tým? Jak jsem vás tak pozoroval, měl jsem pocit, že i děti předškolního věku by byly lepší. Hrajete jak ponocní, s tímhle přístupem můžu už před zápasem potřást Severusovi, tedy profesoru Snapovi a pogratulovat k vyhranému tkání a věřte, že bych to dělal krajně nerad." Snažil se jim promluvit do duše.
"Nemohl by jsi nám pomoci? Přeci jenom, pod tvým minuloročním vedením, jsme si vedli dobře." Snažila se Ginny kout železo, dokud mělo ucházející teplotu.
"Dobře, to by v tom byl čert, aby se nám to nepodařilo." usmál se. "Kdo jsou nový střelci?" podíval se do týmu, sice tušil, kdo to asi je, ale nechtěl se splést.
Přihlásili se dva chlapci ze čtvrtého ročníku, bohužel si na jejich jména nemohl vzpomenout a jedna černovlasá dívka ze třetího. "Takže vy si půjdete zkoušet prostřelit Rona, Rone, ty si dávej pozor na levou obruč, jsi příliš vpravo nevracíš se do původní pozice, mají tak větší pole působnosti v tom, tě prostřelit.Odrážeči?" přihlásili se Colin s Patrickem. "Vy si dávejte pozor na levou ruku, když ji totiž nemáte pevnou, nemáte stabilní útok a nemůžete dobře mířit, také do toho nemůžete dát sílu. Ginny, ty jsi na tom celkem dobře, ale dávej si pozor na to, kde lítáš, jsi příliš nízko, a tak máš víc možností sledovat spoluhráče a nesoustředíš se na zlatonku, takových 30-60 stop je ideálních.Chápete všechno co jsem se vám tím snažil nastínit?" ukončil svůj sáhodlouhý monolog. Všichni kývali div jim hlavy neupadli.
"Takže do vzduchu. Vypouštím potlouky, camrál a zlatonku."
Šlo jim to celkem dobře, Harry je pozoroval a občas zaječel. "Melany přihraj, sama nemůžeš, Martin je volný. Ginny jsi moc nízko, Rone hlídej si tu levou stranu, jsi zase moc vpravo."
Po skoro půl hodině úmorného tréninku chytila Ginny konečně zlatonku. A všichni se opět snesli k Harrymu na pevnou zem.
"Už to bylo o sto procent lepší. Jen by to chtělo víc přihrávek a uvolňovat se, soupeř by mohl snadno vycítit, že přihrávky nejsou vaše silná stránka."
"Ale pane profesore, vždyť zmijozeláci jsou tupí, namyšlení a nevidí si dál než na špičku nosu." Ozvala se Melanie a odpovědí jí byl přísný ledový pohled profesora, který naznačoval, že pokud to vidí takhle pak nemají šanci.
"Jsou sice tupí, ale blbí nejsou minimálně jejich kapitán má dobrou strategii. Pokud jsou moje domněnky správné, pak se vás budou snažit vyvést z míry. Rozhodí vás a budete velmi rychle v koncích. Jo a ještě něco, chtěl bych aby jste mi mimo vyučování tikali, přeci jenom věkově pořád patřím k vám." Usmál se.
"Teď si dáte ještě asi 5 koleček kolem hřiště a pak to zkusíme ještě jednou."
Po úmorné hodince a půl se konečně snesli na zem, všechno je bolelo, Harry všechno cvičil s nimi, a když viděli, že je svěží a nic ho nebolí, mysleli si, že musí být s nad z gumy.
"Pro dnešek bych si vás dovolil propustit, pokud teda kapitánka dovolí." Ta jen přikývla.Ráda nechala otěže tréninku jemu.
"Další trénink je v pondělí odpoledne."řekla Ginny a Harry ji doplnil. "Přesně v půl šesté tady a doporučuji vám, udělejte si úkoly před tréninkem. Nemám v úmyslu vás pustit dřív než v 9. Jestli se se zmijozelem nechcete prohrát, musíte makat.Je to všem jasné?"
Nikdo se nevzmohl na nic jiného než na přikývnutí. Dobelhali se do šaten. Harry jako dnes po bůhvíkolikáté nasedl na Kulový blesk a sám si užíval tu atmosféru letu. Dolu na pevnou zem se dostal až za úplného setmění, vydováděný a příjemně unavený." Slezl z koštěte a následoval famfrpálové hráče do šaten. U stěny stála drobná dívčí postava obestřena stínem, opírala se o stěnu šaten. Když jí Harry zahlédl, usmál se a políbil ji.
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
Nebelvírské družstvo se za ty dva zbývající týdny vypracovalo do neuvěřitelné formy. V den D se ale zdálo, že skvělí začátek nebude mít už tak růžový konec. Hned čtyři členi měli žaludeční potíže a na obyčejnou virózu to rozhodně nevypadalo. Nejhůř na tom byla Ginny, ale i ta se přes bolest a zvracení rozhodla nastoupit, i když se jí to snažil Ron, Harry a vůbec celý tým rozmluvit.
"Hráči už jsou na svých pozicích přesně podle pravidel, kapitáni Weasleyová a Malfoy si podávají ruce, madam Hoochová ještě rozdává poslední kázání." Dnešní zápas komentovala jedna trošku ztřeštěná dívka z Havraspáru.
"Čekám od vás naprosto čestnou hru." Ukončila podávání rukou jako obvykle rozhodčí.
"Potlouky jsou vypuštěny následovány zlatonkou. A už je ve vzduchu i camrál. Toho se hned ujímá Nebelvírský útok. Letos v úplně novém složení. McMorin přihrává Sprintzové ta zpátky McMorinovi a ten dává góóóóóól. 10:0 pro ebelvír. Pokud jste podle předchozí informace poznal, že zápas komentuje Lenka Láskorádová, tak má naprostou pravdu. Ginny se rozhlížela jestli někde nezahlídne zlatonku, spíš bych měla říct, že se snažila rozhlížet po zlatonce, protože díky bolesti skoro neviděla. Asi po půl hodince ji zahlédla těsně nad trávníkem a tak se pustila za ní, ve stejnou chvíli udělal totéž Draco, jen druhé strany. Rychlostí blesku se blížili k sobě. Ani jeden nechtěl ustoupit tomu druhému, ani nechat odletět zlatonku.
Celý stadion se postavil na nohy a koukal na to bláznovství, dokonce i hráči přestali hrát.
Ve stejnou chvíli se chtěli vyhnout oba se však vyhli na tu stejnou stranu, při srážce trefila násada Dracova koštěte Ginny do břicha a ta spadla z koštěte. Při letu však stihla chytit zlatonku. Draca trefilo Ginnino koště do hlavy a při pádu si asi zlomil nějaká žebra.
"200:0 pro Nebelvír." Ukončila své komentování Lenka, ale nikdo ji neposlouchal a všichni se dívali dolu na ty dvě ležící těla.
Na trávník se rozeběhla skupinka studentů a učitelů v čele s Harrym a Jane. Ti vyčarovali nosítka a přemístili se s marody na ošetřovnu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 jirka jirka | Web | 3. června 2007 v 13:00 | Reagovat

jupi mam zase prvni koment je to fakt super kapča

2 pasu-Hanka pasu-Hanka | E-mail | Web | 3. června 2007 v 13:17 | Reagovat

zbláznila si se?! Ať tě v žádném případě ani nenapadne skončit! Upozorňuju tě, že pokud skončíš, budeš mít dost času poznat márnici úplně detailně!!! :D Tahle kapitola je skvělá, ještě si přečtu druhou část... ¨:-)

3 jana jana | E-mail | 3. června 2007 v 14:22 | Reagovat

obdivujutě je to fakt úžasné

4 lonka lonka | 3. června 2007 v 18:35 | Reagovat

jojo kráása skončit na to rychle zapomněn né nikdy :-)))

5 MarS MarS | 3. června 2007 v 19:26 | Reagovat

pekna kapitolka :-)

a jenom takova mala poznamecka k Ankete: ty odpovedi jsou v rozporu s otazkou ;-)

6 kika kika | 4. června 2007 v 8:12 | Reagovat

jejda já se překoukla a zmáčkla to první.je to hezký tak si jeden hlas u prvního přesuň na pátý řádek:)

7 M. M. | E-mail | 31. července 2007 v 17:30 | Reagovat

píšeš skvěle pls nepřestávej pokud tě to stále baví pokud ne tak by opravdu bylo lepší přestat rozhodnutí je na tobě  :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama