7.kapitola (LMP) - Minulost

9. června 2007 v 11:54 | pasu-Hanka |  Lily Melody Potterová {I.}
A je tu další kapitolka! Je delší než ta předchozí, takže doufám, že se bude líbit a prosííííím KOMENTUJTE!!! Tak zatím ahoj a přeji příjemné počtení!
Pasu-Hanka
7.kapitola - Minulost
"V ten den, co byli Potterovi zavražděni a Voldemort ztratil svou moc, byla Lily na návštěvě u své babičky, která o rok později zemřela. Chtěla si Lily i Harryho nechat u sebe, ale kvůli jejich bezpečnosti to bohužel nešlo.
Harry vyrůstal u Dursleyů, kde byl a bude v bezpečí až do svých sedmnácti let, a Lily jsem dal ke svým věrným příbuzným do České republiky. Voldemort netušil, že má Harry sestru a stále to ještě neví, takže po ní prozatím nebude pátrat a ona je v bezpečí. Každou volnou chvíli jsem trávil u ní, abych věděl, jak na tom je a musím uznat, že mě čím dál víc překvapovala. Je to velmi talentované děvče, a to nejen pokud jde o magii." Znovu upil ze své sklenice a všiml si paní Weasleyové, která seděla u stolu a poslouchala příběh dívky, kterou před chvílí odvedla nahoru do pokoje.
"V šesti začala dojíždět na základní školu a z páté třídy nastoupila na výběrovou školu a to na Gymnázium Jiřího z Poděbrad v Poděbradech. Letos dostudovala třetí ročník a o Vánocích dokončila sedmý ročník svého výcviku."
"Jakého výcviku?" zajímala se paní Weasleyová
"Už v jejích osmi letech jsme ji, já a její rodiče, pořídili neregistrovanou hůlku a učili ji kouzlit. Stihli jsme ji naučit to základní, ale také i to, co dokáží čarodějové až v mém věku, takže pokud by ji Voldemort získal na svou stranu bylo by to opravdu hodně zlé. Skrývá se v ní velký potenciál. Bohužel, ji v životě stále doprovázela jedna rána za druhou...
Jakmile začala chodit do školy, našla si kamarádku na život a na smrt. Po sedmi letech však její přítelkyně zemřela a Lily to opravdu velmi těžce nesla. Byly jako sestry a její smrt pro ni byla opravdu velkou ránou. V jedenácti jsme ji seznámili s její minulostí a řekli jsme jí o jejím bratrovi a kmotrovi..." Mrkl na Siriuse, kterému se štěstím rozzářily zorničky "...celkem rychle se s tím vyrovnala a pokaždé, když jsem přišel, jsem jí musel o vás vyprávět.
Pak přišla další rána... Lily si našla chlapce a měli se opravdu moc rádi, chodila s ním přes rok a půl, ale jeho rodiče rozhodli, že se přestěhují do Anglie, kde krátce po tom zemřel. Izabel a John, její adoptivní rodiče, ji dokázali podržet a střežili ji jako oko v hlavě, protože měli strach z toho, že by si mohla něco udělat...
Teď, na začátku těchto prázdnin, jsem je opět navštívil a z bezpečnostních důvodů je přemluvil, aby se přestěhovali zpět do Anglie a Lily chodila do Bradavic, kde bych ji měl na očích. Lil nejdříve protestovala, protože nechtěla opustit své přátele, ale nakonec se přece jen podvolila a předevčírem nastěhovali se k mé sestře Prudence.
Včera na Příčné ulici opět ztratila někoho ze svých blízkých a ještě ke všemu to byli oba její adoptivní rodiče, kteří ji vychovali a chovali se k ní jako k vlastní dcerce. Nejdříve si myslela, že zemřela pouze její matka, ale teď se dozvěděla i o smrti otce. Uzavřela se do sebe a jejich smrt ji hodně změnila. Už to není ta veselá a usměvavá Lily, kterou jsem znal.
Vyčítá si smrt svých rodičů a bojím se, že by si mohla něco udělat nebo provést nějakou jinou hloupost, která by ji mohla stát život. Všichni jste slyšeli, co tu před chvílí řekla a proto vás chci požádat, zda byste se o ni nemohli postarat a nenechali si ji tady do konce prázdnin." Rozhlédl se po ostatních a pak se podíval na Siriuse a čekal na jeho rozhodnutí.
"Nevidím jediný důvod, proč by tu nemohla zůstat." Usmál se Black "jsou tu i Weasleyovic děti, může se s nimi seznámit. Už se docela těším, až se s ní blíž poznám." Řekl spíše pro sebe.
Mezitím, co si dole povídali o Lilyině minulosti, ležela ona sama na posteli. Hlavou se jí honily různé myšlenky týkající se hlavně smrti a Voldemorta a potají vymýšlela plán pomsty. Nakonec přece jen únavou usnula, i když se v noci každou chvíli budila s noční můrou.
# # # # #
Ráno Lily probudily sluneční paprsky, které do místnosti pronikaly oknem, a pohled jí padnul na černovlasého muže, sedícího u křesla vedle její postele, jež ji nepřetržitě pozoroval.
"Do-dobrý den." Pozdravila nervózně Lily a posadila se. Včera večer byla příliš vyčerpaná a unavená a ani se nepřevlékla do pyžama, takže teď měla svoje oblečení dost pomuchlané od toho, jak se ve spaní neustále vrtí.
"Dobré ráno Lily." Usmál se na ní muž a vydal se otevřít okno. Dívka ho nespouštěla z očí. Byl to ten samý muž, vedle kterého včera seděla na poradě a který jí připadal tolik známý. Opět ji bodlo u srdce při vzpomínce na události posledních dvou dní.
"Už je ti lépe?" zeptal se jí a přisedl si k ní na postel. Lily nepatrně přikývla, ale on si ji nepřestal starostlivě prohlížet. Cítila, že ho odněkud zná, ale nemohla si vybavit ani místo, ani jméno.
"P-Promiňte ale... mohl byste mi říct vaše jméno?" otázala se ho nesměle a v duchu si nadávala za to, že je tak neskonale zvědavá.
"Sirius Black." Odpověděl jí s úsměvem. Lily se zamyslela a přemýšlela, kde to jméno jenom slyšela.
"Black... Black... Black... kde já jsem to už slyšela?" mumlala si pro sebe a snažila se najít odpověď ve své hlavě. Pak se opět podívala na muže, který ji s pobavenými jiskřičkami v očích pozoroval a rázem jí vše docvaklo.
No jasně! Děda mi přece říkal, že se můj kmotr jmenuje Sirius Black! Jak jsem na to jen mohla zapomenout?... Doufám, že mě nezabije za to, co teď udělám. Prolétlo jí hlavou a s úsměvem se vrhla na svého kmotra, kterého tolik toužila vidět.
Potěšilo ji, že jí ani nenadával ani ji od sebe neodstrčil, ale objetí jí oplatil. V tu chvíli všechna bolest alespoň na chvíli odstoupila a nahradila ji neskonalá radost ze setkání s někým blízkým, kterého má hrozně ráda i přes to, že ho vidí poprvé v životě.
"Tak ráda vás vidím." Šeptla radostně a dál se s ním objímala. Opět byla šťastná. Byla si jistá tím, že spolu budou moc dobře vycházet a stanou se z nich přátelé.
"Taky tě rád vidím." Odvětil Sirius. "Možná bychom měli jít na snídani, co říkáš?" konstatoval, když se od sebe po dlouhé chvíli odtáhli.
"Jasně."
"Přijdeš sama nebo na tebe mám počkat?" zeptal se jí Sirius, když už měl ruku na klice, zatímco Lily se přehrabovala ve svých věcech a hledala, co na sebe.
"Počkejte na mě prosím, já to tu ještě neznám." Poprosila ho a vytáhla z kufru svoje oblečení, které si hodlala pro dnešek vzít. I když ji stále užíral smutek, bolest a hlavně nenávist, byla zároveň neskonale šťastná, že má konečně někoho, komu může věřit, a ještě ke všemu je to její kmotr a nejlepší přítel jejího otce.
"Tak já počkám za dveřmi." Oznámil jí a vyšel ven. Lily vešla do dveří, které vedli do nějaké staré koupelny, dala si rychlou sprchu, vyčistila si zuby a oblékla se (riflové bokové kraťasy, které jí sahaly do první třetiny stehen a černé tričko bez rukávů). Ještě si sčesala ohnivou hřívu do copu a vyběhla z místnosti ven.
"Jsi rychlá." Usmál se na ni Sirius a společně se vydali po schodech dolů do kuchyně a při tom si vesele povídali o všem možném.
"Lily, mohla bys mi prosím tykat? Zas tak starej snad nejsem ne?" zašklebil se Black
"Tak dobře." souhlasila nadšeně Lil a vstoupila do kuchyně hned za Siriem. Jakmile vešla všechny pohledy se upřeli na ni. Byli tam všichni Weasleyovi, až na Percyho a Remus.
"Dobré ráno."pozdravila je Lily melodickým hlasem a všichni, kromě těch, kteří byli včera na poradě (to jsou pan a paní Weasleyovi, Remus a Sirius), jako by se probudili z transu. Vykoktali pozdrav a dál na ní zírali jako na zjevení boží.
"Přestaňte na ni tak zírat!" okřikl je Sirius a nabídl Lily židli, která ji s děkovným úsměvem přijala. Jeho slova však neměla požadovaný účinek. Weasleyovic děti na ni stále čučeli, i když už alespoň sem tam mrkli, což byl obrovský pokrok.
"No, tak kdybyste se už laskavě vzpamatovali a nezírali na ni jako na ztělesnění anděla, tak bych vám ji rád představil." Začal znovu Sirius a netrpělivě poťukával prsty o stůl. Když mu všichni věnovali dostatek pozornosti a přestali civět na Lily, pokračoval:
"Děkuji vám, že jste byli tak laskaví. Takže: Dovolte mi, abych vám představil svoji kmotřenku,... hmm, to zní dost blbě,... No prostě Lily Potterovou, Harryho mladší sestru." Uzavřel to celé a měl co dělat, aby nevyprskl smíchy nad jejich zaskočenými a zároveň překvapenými výrazy. Lily to naopak nevydržela a rozesmála se tak, že málem spadla ze židle, kdyby ji Sirius včas nezachytil.
"Hahaha... teď byste se měli vidět." Ušklíbla se, spiklenecky mrkla na svého kmotra a pak se oba jako na povel rozesmáli a nakonec se k nim přidali i ostatní, i když vlastně ani nevěděli, čemu se tak smějí.
"Hahaha, dobrej vtip, ale teď vážně." Začal Fred a nasadil tak vážnou tvář, že vypadal, jako by jim šel právě oznámil, že se bude ženit a všichni se opět vesele rozřechtali.
"Ale Sirius vám řekl pravdu." Zvážněla Lily a těkala pohledem z jednoho na druhého. Zírali na ni jako na ducha, ale pak se jí jeden po druhém představili a zapojili ji do rozhovoru.
"Po snídani se vrhneme do uklízení obývacího pokoje." Oznámila jim paní Weasleyová načež se ze všech stran ozvalo otrávené mručení, ale jinak si nikdo netroufl něco namítnout. Jakmile se všichni dosyta najedli, vydali se s uklízečským náčiním do již zmiňované místnosti.
"Tohle se tady praktikuje každý den?" zeptala se Lily George a v jejím hlase vyzněly tak trochu obavy. Svoje prázdniny si rozhodně představovala jinak a uklízení k jejím koníčkům rozhodně nepatřilo.
"První dva dny jsme uklízet nemuseli, ale teď nás do toho mamina honí každej den. Chtěj to tady trochu zútulnit, aby se tady dalo bydlet." Vysvětlil jí zrzek a znuděně se ušklíbl.
"A proč prostě nepoužijete kouzla?" nechápala Lily.
"Protože je tu spoustu škůdců, kteří nejdou kouzly odstranit." Vložila se do toho paní Weasleyová.
"A zkoušeli jste to?"
"Ano. Jinak bysme se tady s tím nepatlali. Tak. Zakryjte si obličej a vezměte si Běhnicid." Nakázala paní Weasleyová a ukázala spreje, ve kterých byla černá kapalina. Lily si dala přes noc a ústa látkovou roušku, popadla jednu láhev a zvědavě si ji prohlížela.
"Co přesně s tím mám dělat?" zeptala se paní Weasleyové, jelikož vůbec netušila, k čemu jí to bude.
"Použiješ to proti běhnicím." Vysvětlila jí Molly
"Běhnicím?"
"Ano, to jsou taková stvoření s lesklými křídly a jedovatými zuby. Jakmile nějaká poletí proti tobě, okamžitě ji postříkej. Mám tu sice sérum, ale i tak bych byla nerada, kdyby ho byla potřeba. Až se ty potvory přestanou hýbat, tak je hoďte do kýblu....Můžem?" všichni souhlasně přikývli a připravili svoje spreje do obranné pozice
"Tři... dva... jedna... TEĎ!" paní Weasleyová odhrnula závěs a z poza něj vylétlo pět dospělých běhnic a za nimi několik menších. Jedna velká běhnice si to mířila přímo na Lily a ta ji celou dobu zkoumavě sledovala.
Když už byla až moc blízko u ní, stříkla na ni sprej a škůdce pal k zemi. Sehla se k němu a udiveně ji pozorovala. V životě něco takového ještě neviděla. Bylo to nesčetněkrát větší než obyčejná včela nebo vosa, ale bzučelo to taky. Tedy, pokud to už nebylo zasažené černou tekutinou.
"Lily, co to tam provádíš? Dej tu potvoru do kýble a dávej pozor, ať tě nekousne nějaká další." Varovala ji Molly, když si ji všimla. Už stačili pár běhnic zlikvidovat, ale stále jich tam bylo ještě dost.
Lily opatrně vzala umrtvenou běhnici, hodila ji do kbelíku a opět stanula v obranné pozici. V tu chvíli se na ni vyřítilo několik běhnic najednou ze všech stran. Letěly strašně rychle a ona neměla nejmenší šanci se jich všech zbavit.
Místo toho, aby utekla, schovala se před nimi nebo prostě požádala někoho o pomoc, stála na místě a čekala. Škůdci se rychlostí blesku blížili, ale ona stále vyčkávala. To už si toho ale všiml Fred.
"Lil!" zakřičel a vyrazil k ní. Všichni přítomní přestali bojovat, i když vlastně už ani neměli s kým, protože všechny běhnice si to mířili k Lily, která stála jako solný sloup. Ostatní byli příliš daleko od ní než aby k ní stihli doběhnout a alespoň ji strhnout stranou, takže se musela spolehnout sama na sebe.
Když byli tvorečkové několik centimetrů od jejího obličeje a vlastně od celé její hlavy, rychle se skrčila a uskočila stranou tak, jak to viděla v akčních filmech a jak se to učila. Jelikož běhnice nestačili zabrzdit, ozvalo se několika násobné
KŘUP a BUM
...a škůdci leželi na zemi pravděpodobně se zlomeným vazem. Lily se postavila na nohy a vítězně se ušklíbla. Právě nepřímo zlikvidovala několik běhnic najednou a ani k tomu nepotřebovala Běhnicid.
"Je ti dobře?" zeptal se jí Fred, který k ní doběhl pár vteřin po srážce.
"Jasně." Přisvědčila s úsměvem Lily a podívala se na mrtvolnou hromadu. "Docela sranda to uklízení ne?" Všichni se dali do smíchu až na paní Weasleyovou, která sebou málem sekla, když viděla ty útočící běhnice, které se chystaly napadnout Lily. Nechtěla radši ani domyslet, jaké by to mělo následky, kdyby se jim dívka nevyhla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Aenda Aenda | E-mail | Web | 9. června 2007 v 12:56 | Reagovat

super kapitola=) těším se na další=)

2 Grencle Grencle | Web | 9. června 2007 v 13:04 | Reagovat

tahle povídka se mi moc líbí, už jsem to říkala?? :-)) a tohle je moc pěkná kapitolka, hádám, že v Bradavicích bude Lily a dvojčata jedna ruka, co?:-))

3 Harry Harry | 9. června 2007 v 13:21 | Reagovat

prostě náááááááááááááádhera jako všechny tvoje povídky :)

4 ZuziRůže ZuziRůže | Web | 9. června 2007 v 14:55 | Reagovat

Nóó, zase jako vždy úplně super !!!

Jak ty to jenom děláš?? Už se těším až se Lily dostane do Bradavic.

   :-}

5 kika kika | 9. června 2007 v 16:45 | Reagovat

zlobím se.harry o tom nemá ani páru co?prosim prosim až budeš psát setkávací scénu:) napiš že se harry naštval na brumbála ale hrozně moc jo?to si brumbál zaslouží.děkuju předem:)

6 Kaitlin Kaitlin | E-mail | Web | 9. června 2007 v 18:19 | Reagovat

bezvadný..=D jako vždycky skvělá kapitolka..=D

7 Daze Daze | Web | 9. června 2007 v 20:12 | Reagovat

Super:-)... skvělá kapitolka

8 Ifulda Ifulda | Web | 9. června 2007 v 20:57 | Reagovat

Skvělé!!! Opět se s velkou netrpělivostí těším na další!!! :-D

Když tak se prosím podívejte na můj blogík, taky tam mám pár povídek, konkrétně tři. Dííííííííííííííííík!! :-D

9 Petr Petr | 10. června 2007 v 14:02 | Reagovat

Není to šúpatný

10 romais romais | Web | 10. června 2007 v 20:22 | Reagovat

jéééééééé...už se moc těším na další

11 Dark Dark | Web | 11. června 2007 v 14:31 | Reagovat

super super super!!! honem pokráčo!!

12 Peťula Peťula | Web | 16. června 2007 v 15:49 | Reagovat

Tak jsem si konečně našla čas a přečetla jsem si tuto kapiolk.Je moc pěkná a už se těším na další.

13 Naja Naja | 16. června 2007 v 21:25 | Reagovat

hej tak to je skvela povidka :D

14 Welcome Welcome | Web | 20. června 2007 v 15:18 | Reagovat

Tak mě jen napadlo, jestli by jste se nechtěli kouknout na tuhle stránku. www.welcome-to-hogwarts.own.cz

15 tabby tabby | E-mail | Web | 27. června 2007 v 14:40 | Reagovat

Klaaaaaaaaaaasny ja fakt nemam co dodat vzdy je ctu jednim dechem

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama