23.kapitola (SM) - Nenávist

2. června 2007 v 13:48 | pasu-Hanka |  Stíny minulosti
Tak a je tu další pokračování ke Stínům. Tenhle týden se mi docela vydařil; inspirace byla, chuť do sepisování byla, takže ji tu máte. Je věnovaná Evušce za první komentář, jen tak mimochodem 1. komentář = věnovaná kapitolka stále platí :D Takže doufám, že si tu kapču užijete, snad se bude líbit a prosím pište Komentáře :o). Byla bych Vám mooooc vděčná.
Pasu-Hanka
P.S.: Berte to jako opožděný dárek ke včerejšímu dnu dětí =o)
23.kapitola - Nenávist
Sluneční paprsky pronikaly oknem do ložnice čtyř nebelvírských dívek, které spokojeně spaly ve svých postelích s nebesy. Bylo už něco kolem deváté hodiny, venku foukal studený větřík a po obloze plulo sem tam pár šedých mraků. Blížil se konec září a pomalu se začínalo ochlazovat. Noci už nebyli tak teplé jako před pár týdny a sluníčko už nesvítilo tak intenzivně jako dřív, ale i přes to alespoň trochu hřálo.
Dívka v posteli pod oknem se neklidně zavrtěla a snažila se skrýt se před dotěrným slunečním zářením. Rozmrzele popadla svůj polštář, který měla pod hlavou, a připlácla si ho na hlavu. Účinek se dostavil okamžitě. Byla zachráněna před paprsky, ale bohužel pro ni se objevil další zákeřný element - její spolubydlící, jež právě vstala a právě se snažila vytáhnout z postele i ji. Hučela do ní takové ty otřepané fráze, jako že už je hodně hodin nebo že prošvihnou snídani, ale s dívkou to ani nehlo. Naopak, ještě více si přitiskla polštář k hlavě a snažila se ignorovat kamarádčin energetický hlas.
"A mám toho dost!" vykřikla dopáleně zrzavá buditelka a oddupala někam pryč.
"Já taky." Ozvalo se ospale zpod polštáře, kde se měla nacházet hlava jedné z obyvatelek, která zásadně odmítala v sobotu tak brzy vstát. Když už to vypadalo, že má konečně klid a může si znovu spokojeně schrupnout, uslyšela opět nějaké kroky, které se až nebezpečně rychle přibližovaly k její posteli. V zápětí jí někdo vytrhl polštář z rukou a odkudsi z nebe spadlo nebo spíš spršelo několik litrů studené, lépe řečeno ledové vody, která dopadla na dívčinu hlavu.
"ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!!!!" zakřičela postižená a svalila se z postele dolů, zatímco se její kamarádka kroutila na zemi v záchvatu smíchu a snažila se popadnout dech.
"To vůbec není vtipný!" utrhla se na ni hnědovláska, která se pomalu sbírala ze země a když se jí to povedlo, tak nasupeně odkráčela do koupelny, aby se trochu upravila a nevypadala jako strašák do zelí. Po pár minutách se jí to přece jen povedlo, a když vyšla ven, našla svou zrzku na zemi, jak se stále směje, ale teď už alespoň o něco méně.
"Budeš schopná jít na snídani po svejch, nebo tě tu mám prozatím nechat a poslat pro tebe záchranou jednotku?" ušklíbla se Alex a přešla k Lily, aby jí pomohla na nohy, pokud o to bude stát.
"Dobrý, dobrý....jsem v pohodě." Prohlásila Lil a postavila se.
"Před chvílí to tak nevypadalo." Utrousila s úsměvem Alex a počkala až se převlékne. Když se tak konečně po dlouhých deseti minutách stalo, vydaly se obě dívky na snídani. Cestou potkávaly studenty z různých kolejí, což by nebylo tak neobvyklé, kdyby po nich, konkrétně po Alex, neházeli vražedné, opovrhující a nenávistné pohledy. Ani jedna z dívek si nebyla jistá důvodem jejich konání, ale měly takové neblahé tušení. Zatímco Havraspárští, Mrzimorští a Nebelvírští Alex a dokonce i Lily svlékali z kůže pohledem, naopak Zmiozelští kdykoli když prošli kolem nich, začali obdivně, pochvalně a dokonce i uznale pískat a nikdo z nich si nedovolil cokoliv proti nim namítnout.
"Tohle se mi nelíbí." Šeptla Lily směrem k Alex a ta jen pokývala hlavou. Reakce ostatních studentů jí pouze utvrdily v její teorii: Někdo tu včerejší hádku musel slyšet a vyžvanil to celé škole. Ale kdo? Nikdo přece ve společence nebyl, jen...
"To snad ne!" zaúpěla potichu Alex a zničeně se na Lily podívala. Podle jejího obličeje poznala, že došla ke stejnému závěru jako ona: Museli to vyžvanit Poberti!
"Předem vylučuji Petera a Remuse. Peter šel přece brzo spát a Rem mi hned po tom, co odešli kluci řekl, že si myslí to samé co já. Nevěřím, že by něco takového udělal. Musel to být buď Potter nebo Black." Prohlásila nakonec Lily a poslední dvě jména vyslovila dost tvrdě a nesnášenlivě. Nemohla uvěřit tomu, že by něčeho takového byli schopni! Věřila, že se změnili, že nejsou takoví, jak si o nich myslela, ale vypadalo to, že opak je pravdou. Ti dva se nikdy nezmění. Vždycky to budou nafoukaní, rozmazlení frajírci, kteří zaklejou každého, kdo se jim znelíbí.
"Fakt si to Rem myslí?" zeptala se Alex s mírným úsměvem a zrzka jen přikývla. Byla ráda, že alespoň někdo má rozum. V podobné pohřební náladě došly až do Velké síně. Naštěstí už zde nebylo příliš studentů, takže měly dost míst k sezení, ale i tak musely snášet pokřikování Zmiozeláků a pokusy o vraždu pohledem od ostatních. Aby se trochu odreagovaly, začaly si tiše povídat a při tom do sebe co nejrychleji naházely snídani.
"Lily, nepůjdeme už?" šeptla Alex a nejistě se rozhlédla kolem. Necítila se tu moc dobře, teď už ne. Cítila nenávist a opovržení všech jejich bývalých přátel. I těch nejlepších, kteří ve stejný moment, co dívky odcházely, vešly do síně.
"Doufám, že jste spokojený." Zasyčela Lily, když kolem nich procházely a než se kluci stačili vzpamatovat, byly už pryč.
"Co se jí...?" nechápal zprvu James, ale v zápětí pochopil. "Poslyš Tichošlápku, tys vyžvanil něco z tý včerejší roztržky?"
"Já?! Proč bych to dělal?" bránil se dotčeně Sirius a tak se oba obrátili na Rema.
"Na mě se nedívejte, já nic neřek." Utrousil Lupin a posadil se ke stolu následován svými třemi přáteli.
"To je divný...tak kdo teda? Nikdo jinej tam přece nebyl nebo jo?" zamračil se James a rozhlédnul se kolem. Všiml si, že po nich pokukujou spolubydlící Lily i Alex, ale nevěnoval tomu žádnou zvláštní pozornost, protože nebyly samy, kdo tak činily. Mučednicky si povzdechl a raději se věnoval svému talíři...
..........................
"Dobrý den, pane profesore." Pozdravila mladá dívka a nesměle za sebou zavřela dveře ředitelovy pracovny.
"Dobrý, copak potřebuješ Alex." Zeptal se jí laskavě Brumbál, když se na jeho vyzvání, usadila do křesla před jeho stolem. Nejistě sklopila hlavu, a po chvíli konečně promluvila.
"Já...Chtěla jsem vás poprosit, jestli byste mě neuvolnil na tři až čtyři ze školy. Potřebovala bych vyřídit nějaké věci ohledně...babiččiny smrti." Dodala tiše a snažila se potlačit slzy, které se jí draly do očí, ale marně. Ta rána byla příliš čerstvá než aby o tom dokázala jen tak mluvit.
"Ano, vím o tom. Je mi to hrozně líto, věř mi. Byli jsme s tvojí babičkou přátelé už od školních let, byla to spravedlivá žena." Poznamenal smutně Brumbál a po chvíli pokračoval: "Chápu, že je to teď pro tebe těžké, ale pokud chceš, mohu se o tu záležitost postarat. Záleží jen na tobě." Dívka se pokusila o vděčný úsměv, ale vyšel z toho pouze nějaký podivný škleb a tak toho raději nechala.
"Děkuji, pane řediteli. Byla bych vám nesmírně vděčná. Já vlastně ani nevím, co bych měla udělat. O takovéhle věci jsem se ještě nikdy nestarala." Řekla sklesle a utřela si slzy.
"To je maličkost, udělám to rád. Pokud budeš souhlasit, tak v úterý by mohl být pohřeb. Byla bys ten den uvolněná z výuky a ve středu také. Jestli bys chtěla a možná by to bylo i lepší, vzít si s sebou někoho." Navrhl a dívka jen mlčky přikývla. Ještě se s ředitelem dohodli na pár organizačních věcech a pak se vydala na školní pozemky, kde na ni měla čekat Lily.
"Tak co?" zajímala se zrzka hned jakmile Alex usedla vedle ní do stínu velikého listnatého dubu nedaleko od břehu jezera.
"Vyřízeno. Brumbál se nabídl, že to za mě zařídí a já jsem to přijala. Beztak nevím, co bych si s tím sama počala." povzdechla si dívka a pochvíli dodala:
"Taky mi řek, že si s sebou můžu někoho vzít. Bylo by to jen na úterý a na středu...nechtěla bys tam jít se mnou? Pochopím, když řekneš ne a předem tě informuji, že to naše přátelství neohrozí."
"Děláš si legraci?!" vyjekla Lily "Jasně, že s tebou půjdu! Přece tě v tom nenechám!" dodala a bylo vidět, jak si Alex úlevně oddechla. Byla šťastná, že má takovou kamarádku, jako je ona, ale zároveň jí bylo líto, že kvůli tomu, že se s ní Lily baví, se naopak s nebaví celá škola, protože si myslí, že se přidala k ní - ke zrádkyni a milence Malfoye...fuj. Už ta představa je dost děsivá a nechutná, natož aby to byla realita.
"Děkuju." Hlesla hnědovláska a objala svou nejlepší kamarádku, jakou si kdy mohla přát...
"Ale, co je to tady. Že by dívčí dýchánek?" ozvalo se za nimi po pár minutách, kdy si obě užívaly posledních slunečních paprsků tohoto dne. Rychle se vymrštily do sedu a probodávaly nově příchozí nebezpečným pohledem.
"Co chceš Malfoy?!" vyštěkla podrážděně Alex a v ruce sevřela hůlku, připravena při nejhorším bránit sebe i svou kamarádku. Jejich rozhovor neunikl zvědavým studentům, kteří nedočkavě pozorovali, co se z toho vyvine. Bylo jim jasné, že obě tu nevraživost jen předstírají, i když na druhou stranu nechápali proč, když už byly odhaleny. Nedávalo jim to smysl.
"Copak princezno? Něco se ti stalo?" staral se Malfoy a jeho poskoci, které si ani tentokrát nezapomněl vzít s sebou se přiblble culili. V Alex se pomalu začínal hromadit vztek. Kývla na Lily a společně vyrazily směrem k hradu, protože se obávala, že by to nemuselo dopadnout dobře. Naneštěstí pro ni měl Malfoy rychlejší myšlenkové pochody než si myslela a tak nestačila ujít ani pár metrů a octla se v jeho náručí. Začala se zmítat a nadávat na něj, ale on si ji k sobě přitiskl, takže mohla sotva dýchat a něco jí začal šeptat do ucha. Čím déle k ní tiše, tak aby to slyšela pouze ona, promlouval, tím víc dívka bledla a nakonec byla bílá jak křída a vyděšeně na něj valila oči.
"Jestli to uděláš, zabiju tě." Zasyčela po chvíli vražedně, vytrhla se mu a společně s Lily odkráčela do hradu, opět doprovázena pohrdavými pohledy všech studentů.
"Co to mělo znamenat?! Co ti řekl?!" vyptávala se starostlivě zrzka, ale nedostalo se jí odpovědi. Alex byla zahloubaná do svých myšlenek až příliš hluboko, takže si ani nevšimla několika postav, které jdou proti ní.
"Pozor!" křikla Lily na poslední chvíli, ale bohužel...Alex se nestihla vyhnout skupince kluků, která kráčela v opačném směru než ona s Lily, narazila do jednoho ze členů a oba dva se svalili na zem.
"Nemůžeš dávat bacha!" vyjela po něm naštvaně dívka aniž by se na toho dotyčného podívala a za Lilyiny pomoci se postavila na nohy.
"Já?! Spíš ty ne? Kdybys koukala pořádně na cestu, tak..."
"Hele já nemám náladu se s někým dohadovat." Přerušila ho podrážděně Alex a konečně se dotyčného prohlédla. V tu chvíli se v ní zvedla pořádná vlna vzteku. Ještě před několika hodinami litovala toho, co se včera večer ve společenské místnosti stalo a bylo tomu tak stále, ale teď se k tomu všemu přidala ještě nenávist...Nenáviděla toho kluka před sebou stejně jako jeho kamaráda. Je pravda, že někde v hlouby duše doufala, že budou znovu kamarádi a vše se spraví, ale teď...nemohla jim odpustit, že udělali to, co udělali. Vždyť oni proti ní poštvali celou Nebelvírskou, Mrzimorskou a Havraspárskou kolej! A kdyby jen na ni, dokonce i Lily si to odnesla, i když v tom byla nevinně! Myslela si, že ji má James rád, ale jak je vidět, tak se mýlila. Mýlila se a to ji mrzelo...
"Black." Prskla jedovatě a změřila si ho nenávistným pohledem, kterým naopak Lily probodávala Jamese.
"Najednou." Ušklíbnul se Sirius posměšně
"Vždycky si jím byl, to se nezmění, i když se o to tak snažíš. Nejde to změnit, tak jako spousta dalších věcí." Prohlásila Alex tím nejledovatějším tónem, na jaký se zmohla, ignorovala jeho překvapený pohled a obrátila se k Lily.
"Jdeš?" Ta pouze přikývla a chtěla spolu se svou kamarádkou odejít, ale James Lil chytil za ruku a upřeně se jí zadíval do očí.
"Ty si s ní?" zeptal se klidně a v jeho oříškových očích se objevilo zklamání a bolest, když mlčky přikývla na souhlas.
"Kdybyste ji nesoudili, mohli jste být taky." Prohlásila Lily tajemně a obě bez dalšího slova vysvětlení odešly pryč...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

...

klik

Komentáře

1 ZuziRůže ZuziRůže | Web | 2. června 2007 v 14:14 | Reagovat

Skvělý Skvělý Super Super ...

2 lonka lonka | 2. června 2007 v 14:15 | Reagovat

doost dobráá kapitolka :-)))

3 gigi gigi | Web | 2. června 2007 v 17:14 | Reagovat

bezvadnáý kapitolka!!!

4 III III | 2. června 2007 v 18:30 | Reagovat

Pěkný

5 Flammea Flammea | Web | 2. června 2007 v 19:44 | Reagovat

hezký.. i když trochu smutný. no každej den není posvícení :o)

6 Peťula Peťula | Web | 2. června 2007 v 21:28 | Reagovat

Super kapitolka.Zajímalo by mě kdo to vykecal a ten Malfoy je takovej hajzl...

7 Padfoot Padfoot | E-mail | Web | 2. června 2007 v 21:36 | Reagovat

super dalšíííííí

8 MarS MarS | 3. června 2007 v 0:12 | Reagovat

tedy to se nam to zamotava, ze by to vykecaly ty dve spolubydlici co jedou po Blackovi s Potterem?

9 Dark Dark | Web | 3. června 2007 v 8:15 | Reagovat

no supa=)) na další doufám nebudem muset čekat tak dlouho=//

10 Kaitlin Kaitlin | E-mail | Web | 3. června 2007 v 9:52 | Reagovat

bezvadný...sem moc zvědavá na další kapitolku

11 jasmine jasmine | Web | 3. června 2007 v 20:35 | Reagovat

je to skvělý!!! taky rychle další kapitolku...

12 Ifulda Ifulda | Web | 6. června 2007 v 21:03 | Reagovat

Tak to je opravdu pěkný, už se těším na pokráčko, když tak se podívejte na můj blog, díky :D

13 Wigy Wigy | 11. června 2007 v 17:10 | Reagovat

Dokonalý!!!

14 Čuky Baby Čuky Baby | 14. června 2007 v 7:06 | Reagovat

Úžasný, napiš co nejdřív prosím pokračování.

15 Čuky Baby Čuky Baby | 14. června 2007 v 18:34 | Reagovat

Ale nemyslím hned já tě nechci nijak hnát to ne. Ale až budeš mít chvíli čas tak něco sesmol. Určitě to bude super jak vžy.

16 tjtej tjtej | 21. června 2007 v 15:52 | Reagovat

http://www.monstersgame.cz/?ac=vid&vid=127034946

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama