5.kapitola (LMP) - Grimmauldovo náměstí 12

25. května 2007 v 19:28 | pasu-Hanka |  Lily Melody Potterová {I.}
Tááááák tu máte další kapitolku. Pokračování ke Stínům mám rozepsané,takže buďto ho tenhle víkend dopíšu a nebo ne =o) Jinak doufám, že se vám tahle kapitolka bude líbit a prosííííííííííííííííím KOMENTUJTE!!! Hezké počteníčko. Pasu-Hanka
5.kapitola - Grimmauldovo náměstí 12
Druhý den ráno se Lily probudila nezvykle pozdě. Bylo už něco kolem páté hodiny odpolední a ona ještě vyspávala. Ovšem, kdo by se jí divil? Každou chvíli plakala nad smrtí své matky a když se jí konečně podařilo usnout, tak se jí zdála nějaká ošklivá noční můra. Stále se vinila ze smrti své maminky a skutečnost, že už jí nikdy v životě nebude moct obejmout, mluvit s ní ani ji neuvidí usmívat se, ji doháněla k šílenému smutku a beznaději. Ta krutá realita jí svírala vnitřnosti a rvala srdce. Kolik si toho ještě bude muset vytrpět, než tohle všechno skončí? Nevěděla. A právě to ji nahánělo strach ze všeho nejvíc.
Už včera večer, kdy ležela v posteli a utápěla se v lítosti, se rozhodla, že svou maminku pomstí. A nejen ji. Pomstí i svou pravou rodinu a všechny, kteří byli zabiti lordem Voldemortem nebo jeho posluhovači, i kdyby za měla položit vlastní život!
Rozhodně vstala z postele a vešla do koupelny. Neměla ani takové kruhy pod očima jak předpokládala, spíše je měla zarudlé. Pokusila se s tím něco udělat a docela se jí to i dařilo. Dala si sprchu, vyčistila si zuby, trochu se namalovala, obtáhla si oči černou tužkou, rozčesala vlasy a přešla k šatníku. Nechtěla si na sebe vzít své oblíbené barevné oblečení, dnes ne. Srdce se jí bolelo, cítila se tak prázdná a osamocená. Samota...Měla z ní strach. Hrozný strach. Ještě větší než z Voldemorta nebo ze smrti. Bála se toho, že jednou ji všichni, na kterých jí záleží opustí a ona...ona bude sama. Bez přátel, bez rodiny, bez někoho, kdo by ji měl rád, kdo by jí poradil nebo podržel v těžkých chvílích...Zůstala by jen ona se svými vzpomínkami a utápěla se v sebelítosti.
Už teď měla náladu na bodu mrazu, ale to netušila, co ji ještě čeká. Nakonec na sebe hodila černé ošoupané a trochu roztrhané bokové tříčtvťáky a černé tričko bez rukávů s červeným nápisem BAD GIRL. Jelikož nechtěla, aby se jí make-up rozmazal, kdyby náhodou brečela nebo jí slzely oči, použila takové malé šikovné kouzlo, které ji naučila maminka....Maminka. Při té vzpomínce ji bodlo u srdce. Bylo strašné smířit se s tím, že už ji nikdy neuvidí. Že už tu s ní nebude...už nikdy. Měla ji hrozně ráda, i přes to, že to byla spíš jen její opatrovnice. Byla s ní celý svůj život a fakt, že je mrtvá a už se nevrátí, ji naplňovala zoufalstvím, beznadějí a smutkem.
Bylo tak nespravedlivé, že odešla tak náhle. Vždyť byla ještě mladá, život měla ještě před sebou. Plánovaly si spolu, jaké to asi bude, až si Lily udělá maturitu, až se seznámí se svým bratříčkem a všichni budou jako jedna rodina. Až bude svou dcerku oblékat do svatebních šatů, dávat jí rady do života a uklidňovat ji, že všechno bude v pořádku. Jaké to bude až její vnouče poprvé spatří světlo světa, do kterého se narodilo, až ho bude vozit v kočárku a rozmazlovat ho, jako každá babička...tohle všechno jí bude odepřeno. O tohle všechno přijde. A nejen ona, ale i Lily.
Nechápala, proč si s ní život musí tak zahrávat. Proč si tohle všechno musí vytrpět? Vždyť ona si jen přála normální život, mít stejné starosti jako každá puberťačka a užívat si mládí. Proč jen nemůže? Proč se musí zabývat problémy, kterými by se měli trápit dospělí? Zatřepala hlavou, aby zahnala další chmurné myšlenky, hůlku strčila do zadní kapsy u kalhot a vydala se dolů do kuchyně. Když vešla dovnitř, uviděla na stole ležet nějaký dopis a krátký vzkaz. Zvědavě přistoupila blíž a nejdříve se začetla do dopisu:
Drahá Lily,
Omlouvám se, že jsem se s tebou ani nestačila rozloučit, ale čas mi to nedovolil. Povolali mě do Ameriky, kde mám vyřizovat nějaké neodkladné záležitosti pro ministerstvo a hlavně řád. Musela jsem narychlo odjet a nechala jsem tě tam samotnou. Moc mě to mrzí.
Albus mi ale slíbil, že se o tebe postará a prý si máš zabalit všechny svoje věci. Myslím, že tě vezme na ústředí Fénixova řádu, kde s nejvyšší pravděpodobností konečně potkáš svého bratra a kmotra a zůstaneš tam do konce prázdnin. Nevím, kdy se vrátím, ale slibuji ti, že se ozvu. Měj se moc hezky a prosím tě, vyvaruj se jakéhokoli nebezpečí.
S láskou teta Prudence.
Lily si smutně povzdechla. Dědovu sestru si velmi oblíbila, mrzelo ji, že jí asi na hodně dlouhou dobu neuvidí. Doufala, že se jí nic nestane. Odložila tedy dopis a zahleděla se na lístek, který byl od Brumbála.
Sbal si svoje věci a za deset minut šest mě očekávej. Půjdeme na ústředí, kde budeš celé prázdniny s nejvyšší pravděpodobností bydlet.
děda
Podívala se na hodiny a zjistila, že už bude půl šesté. Nejvyšší čas si jít sbalit. Jelikož na jídlo neměla ani pomyšlení, vydala se nahoru do svého pokoje a dala se do práce. Do deseti minut měla všechno sbalené a připravené na cestu, takže už si jen kontrolovala, zda má všechny věci.
Čas se neuvěřitelně vlekl a tak si krátila volnou chvíli procvičováním různých obraných kouzel a kleteb. Přesně za deset minut šest si pro ni přišel její děda a společně se přemístili na Grimmauldovo náměstí 12. Potichu vešli dovnitř a Lily, jelikož šla poslední za sebou zavřela dveře. Všude bylo šero a z protějších dveří se ozývaly různé hlasy.
"Pojď za mnou, ale musíš být potichu." Upozornil ji Brumbál. Lily se pomalu vydala za ním, ale bohužel se ji pod nohy připletlo nějaké divné velké cosi, co vypadalo jako věšák, a svalilo se to s rachotem na zem. V tu chvíli se rozječel nějaký obraz na kterém byla nějaká stará žena a ta nadávala jako dlaždič.
"Vy darebáci! Odporné zrůdy! Jak se opovažujete vlézt do tohoto domu!..." Lily k ní udiveně přešla. Ještě nikdy neviděla hýbající se obraz a ještě ke všemu mluvící. Byl by to pro ni opravdu dobrý zážitek, kdyby jí z toho hlasu nebolely ušní bubínky. Ještě chvíli si ji prohlížela, ale pak už to nevydržela a ještě hlasitěji, než žena křičela, se jí zeptala:
"PROČ TU TAK ŘVETE?!" obraz na ni vykulil oči a sjel ji ošklivým pohledem. Nějací dva muži, kteří vyběhli z kuchyně, aby utišili paní Blackovou (jistě vám došlo, kdo to řve) se zarazili u dveří a překvapeně sledovali scénu před sebou. Neviděli mluvící dívce do tváře, vlastně spatřili jen obrysy, protože v hale bylo velmi málo světla. Podobně na tom byl i profesor Brumbál. Lily si dvou nově přítomných nevšimla a dál se věnovala rozhovoru s paní Blackovou.
"Co si to dovoluješ?!" vřískla žena na obraze a Lily překvapeně zamrkala
"Já?! Já jsem se vás jen slušně zeptala na to, proč tu děláte takový rámus. To vás z toho nebolí v krku?" pousmála se zrzka a paní Blacková na ni vykulila oči, zatímco Black s Lupinem (to jsou ti dva muži u dveří) se rozesmáli. Ještě nikdy nezažili, aby s tou ječící fůrií někdo "normálně" mluvil. Paní Blackové se to očividně nelíbilo a tak spustila salvu dalších nadávek. Lily už z toho věčného řvaní neskutečně bolela hlava a tak udělala první věc, která ji napadla. Vytáhla hůlku, zamířila na obraz a zakřičela:
"SILENCIO MAXIMA!" paní Blacková rázem otvírala pusu naprázdno a nevydala už ani hlásek. Lily se spokojeně ušklíbla a zastrčila hůlku zpátky do zadní kapsy kalhot. Žena na obrazu uraženě zakoulela očima a pak se raději sama zatáhla. Všichni v místnosti se vesele rozesmáli. Nikoho ani nenapadlo použít takovéhle kouzlo, jelikož bylo dost složité a taky spadalo do vyšší bílé magie, kterou neovládal jen tak někdo.
"Omlouvám se." Šeptala Lily potichu, aby se náhodou ta dáma znovu nerozkřičela. Nevěděla, jestli bylo správné poslat na ten obrat tišící kouzlo, když tu ženu vlastně ani neznala a nevěděla, jestli to snad není nějaký strážce nebo někdo jiný.
"To nic." Mávl ledabyle rukou Sirius a spolu s Remusem zapluli zpátky do kuchyně, kde se měla konat porada.
"Tak pojď jdeme." Popostrčil Lily Brumbál a vešel do kuchyně. Dívka se zhluboka nadechla a vstoupila hned za ním. Všichni lidé, které v životě neviděla si právě sedali na svá místa a tak měla dost času na to, aby si našla nějaký koutek, kde by na ni nebylo tolik vidět a bylo tam šero.
Neměla moc ráda, když je středem pozornosti. Vlastně to přímo nesnášela. Zatímco židle skřípaly a vrzaly, když na ně členové usedali, pozorně si každého prohlížela. Nikdo ji nepřišel nijak známý až na dva muže v místnosti - Siriuse a Remuse. Nevěděla, co jsou zač, neznala jejich jména, ale byla si jistá, že už je někdy v životě viděla. Jenže si nemohla vzpomenout, kde.
"Jak víte, včera byla napadena Příčná ulice minimálně padesáti smrtijedy a poté samotným lordem Voldemortem," po těchto slovech se Lily sevřely vnitřnosti a ukápla jí osamělá slza. "Naštěstí se ulici nepodařilo příliš zdevastovat a pár smrtijedů skončilo v Azkabanu. Bohužel, měl tento útok i pár obětí." Dodal smutně Brumbál a rozhlédl se po místnosti. Očima hledal svou vnučku a našel ji až v tmavém koutku u dveří. Pochopil, že se nechce moc ukazovat, ale teď už se nedalo nic dělat. Věřil, že to zvládne. Věřil jí. Po delší chvíli se jeden člen přihlásil o slovo, jelikož se Brumbál k ničemu neměl.
"Ano?" vyzval ho profesor
"Myslím, že mluvím za všechny, když se zeptám, kdo byla ta dívka, která se tak statečně postavila vy-víte komu." Všichni upřeli svůj zvědavý pohled na ředitele. Lily v tu chvíli cítila, že ji svírá nějaká neviditelná ruka a nedovolí ji ani dýchat. Věděla, že teď ten muž mluvil o ní a taky věděla, že se jim teď bude muset ukázat.
"Ta dívka," začal Albus a mezitím pomalu přešel na druhou stranu místnosti, kde stála Lily. Vzal ji kolem ramen a přivedl ji na světlo. Každý na ni upíral svůj zrak a nemohl věřit svým očím. Ti mladší samozřejmě dívku nepoznávali, ale ti starší si ji přiřazovali k osobě, kterou před patnácti lety zabil lord Voldemort, stejně jako jejího manžela. Lily docela dost štvalo, že na ni všichni tak vyjeveně a hlavně nevychovaně zírají, zvláště, když nevěděla proč.
"Lily?" řekl tiše Remus a dál na ni překvapeně čučel. Jelikož bylo v místnosti naprosté ticho, každý ho slyšel, jako by to zařval z plných plic. Dívka se na něj zaraženě podívala, protože netušila odkud by ji mohl znát. Je pravda, že jí byl povědomý, ale jak mohl on znát její jméno, když ona neznala to jeho?
"Ano. To jsem já." Odvětila po chvíli. "Můžu se zeptat, odkud mě znáte?" Remus se Siriusem se po sobě nechápavě podívali. Proč si je nepamatuje?
"My...chodili jsme s tebou do stejného ročníku." Vysvětlil a Lil odmítavě zakroutila hlavou.
"To je blbost." Nemohli s ní přece chodit do školy a to alespoň ze dvou důvodů:
1) v životě je ve škole neviděla
2) bylo jim minimálně třicet a jí teprve čtrnáct.
"Myslím pánové, že došlo k omylu."vložil se do jejich rozhovoru Brumbál, který to celou dobu sledoval a docela se u toho i bavil. "Tato dívka není Lily Evansová, později Potterová, kterou všichni znáte..."
"A kdo tedy?" skočil mu do řeči jeden mladý nevychovaný hnědovlasý člen, který se Lily už od prvního pohledu vůbec nelíbil.
"...Dámy a pánové," pokračoval profesor slavnostně a nebral na vědomí to malé vyrušení, "dovolte mi, abych vám představil Lily Melody Potterovou, dceru Jamese a Lily Potterových a mladší sestru Harry Pottera."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 aly aly | 25. května 2007 v 20:13 | Reagovat

super. kdy bude další??

2 Giner Giner | 25. května 2007 v 20:58 | Reagovat

Skvěé, bomba, fakt úžasné:-)

3 Peťula Peťula | Web | 25. května 2007 v 21:29 | Reagovat

Super.Mocinky moc se těším na další,ale mohla jsi to aspoň zakončit.

4 katie katie | Web | 25. května 2007 v 21:49 | Reagovat

wow super náhhera

5 ZuziRůže ZuziRůže | Web | 25. května 2007 v 21:54 | Reagovat

Nóó, Super :-} Super :-}

6 tabby tabby | E-mail | Web | 26. května 2007 v 8:10 | Reagovat

wow taksup sup uz se nemuzu dockat dalsi

7 Aenda Aenda | E-mail | Web | 26. května 2007 v 10:44 | Reagovat

kruciš už se těsím na další

8 Polgara Polgara | E-mail | Web | 26. května 2007 v 10:46 | Reagovat

Moc hezká kapitolka. Jsem zvědavá jak bude reagovat Harry,. Mimochodem, přidala jsem 14 kapitolku

9 MarS MarS | 26. května 2007 v 12:46 | Reagovat

pekna povidka  a ten obrazek v prologu take :)

10 xmona xmona | Web | 26. května 2007 v 16:06 | Reagovat

wow super:-))) fakt good

11 gigi gigi | Web | 26. května 2007 v 19:53 | Reagovat

krááása, i love it!

12 Janča Janča | E-mail | Web | 26. května 2007 v 19:53 | Reagovat

Čauky Haňous jak se vede.Je to fakt dobrá kapitolka moc se ti povedla.Dlouho sem hledala tuto adresu abych si mohla přečíst ty tvoje kapitolky ale nějak sem tu adresu ztratila ale nakonec mě napadlo že by to mohlo být v počítači.Mohla by jsi z toho všeho udělat knížku a mohla bys ji vydat-Tak čauky Jana

13 Kačenka Kačenka | E-mail | 26. května 2007 v 22:14 | Reagovat

móc pjekný.. :)

14 kika kika | 27. května 2007 v 11:25 | Reagovat

krásaaaaaaa já bych se sice nelíčila kdyby mi umřela máma ale to je můj názor.pořád si myslim že brumbál dělá jednu chybu za druhou.já bych se teda ptala kde je táta zvlášť potom co jí umřela máma a řekla bych že ji měl nejdříve představit harrymu protože z toho bude zklamanej chudáček no jo brumbál je hloupej

15 kikča kikča | E-mail | 27. května 2007 v 15:38 | Reagovat

Nechci nic říkat, ale nejmenovala se Lily za svobodna Evansnová?

16 Janča Janča | E-mail | Web | 30. května 2007 v 16:49 | Reagovat

a není to jedno??náhodou je to moc pěkný tak toho nech chtěla bych vidět tebe co ty by si napsala!pro(kikča)

17 Grencle Grencle | Web | 31. května 2007 v 17:30 | Reagovat

je to docela dost hezký---děj je pro mě někdy trochu jak to říct..no odbytej...že se jednu chvíli strašně vleče a druhou naopak letí, že si ani nestačím všimnout kolik věc se najednou stalo...jinak námět povídky se mi moc líbí...

18 Dark Dark | Web | 1. června 2007 v 15:56 | Reagovat

no supa, ale chtělo by to pokráčo....když už jsem se k němu dokopala i já=//

19 Ifulda Ifulda | Web | 5. června 2007 v 6:38 | Reagovat

Nádhera, už se těším na pokračování!!! :D

20 Janča Janča | E-mail | Web | 11. června 2007 v 20:51 | Reagovat

ahoj haňous až budeš mít čas tak mi napiš na mail.Jo abych nezapoměla kamarádka kterou znáš Áňa Veselá by chtěla půjčit The sims 2 tak jestli by jsi mi to poslala a já bych jí to dala tak zatím dikes a ahoj mámnovej mail

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama