Zrada mého srdce

21. března 2007 v 21:08 | lady Šann |  ~Jednorázovky~
Tato jednorázovka je od autorky lady Šann. Jelikož se mi líbí, tak jsem ji sem dala, abyste si ji taky mohli přečíst. Jinak další takové skvělé jednorázovky si můžete přečíst na adrese http://white-lion.blog.cz/ . Přeji vám příjemné počteníčko pasu-Hanka
Zrada Mého Srdce
Hermiona Grangerová zabouchla dveře svého pokoje v Bradavicích a unaveně padla na postel. "To je ticho," pomyslela si. V tu chvíli byl však klid přerušen hlasitým dusotem na schodech a o vteřinu později už do pokoje vpadli Harry Potter a vzápětí na to i Ron Weasley.
"Co si to dovolujete?!?" vyjela na ně okamžitě Hermiona, protože ji už štvalo, jak ji na každém kroku pronásledují. Že se Ronovi líbila, věděla už od čtvrtého ročníku, ale mohla snad za to, že jeho city nesdílela? Když jim s dobrým úmyslem oznámila, že chodí s Dracem Malfoyem, ošklivě se spolu všichni tři pohádali.
"My?" zařval na ni o maličko hlasitěji než bylo nutné Harry. "My jsme přeci tvoji kamarádi, a tak se tě snažíme chránit před zlem!"
"Omyl! Byli jste kamarádi! Čí to byl zase tohle nápad? Chránit mě před zlem! Draco přeci není žádné zlo!" Ohnala se okamžitě Hermiona.
"Ale je." Řekl pro změnu vzteky rudý Ron.
"Vy.."
"Hermiono poslouchej mě!" nenechal ji domluvit Harry. "Jestli to s ním okamžitě neskončíš, přestaneme tě považovat za svou kamarádku! On tě pouze využívá a ty to nevidíš! Vždyť on klidně může donášet Voldemortovi. Co může donášet, on donáší!"
"Takhle o něm nemluv! Není to žádný zrádce a hlavně je upřímný a umí říct pravdu do očí!" "Hermiono vždyť ten slizoun je budoucí smrtijed!!!"
"Opakuji takhle o něm nemluv! Nebo…" Téměř nadsvětelnou rychlostí vytáhla hůlku. Z její dobré polohy mohla mířit na oba najednou. V tu chvíli se do pokoje přiřítili další studenti nebelvíru, které nahoru vylákala hlasitá hádka.
"Tak tohle Hermiono, je zrada!" Řekl Harry a odešel. Rozhněvaně se podívala na Rona. V jeho tváři byl znát nesouhlas s ní, avšak zůstal tam ten pohled, který Hermioně říkal, že ji stále miluje. Asi po vteřině pohledu z očí do očí se však také otočil a opustil, nyní již zvědavci plnou místnost.
"Vypadněte!" zasyčela Hermiona na všechny přihlížející. Potřebovala být sama.
K Ronovi vždy něco cítila, avšak nebylo to to pravé, co by měla zamilovaná dívka ke svému milému cítit. Až jednoho mrazivého odpoledne se v knihovně záhadně dobře bavila s Dracem Malfoyem. Tehdy si myslela, že si z ní jde zase utahovat. On si však přisedl a povídal si s ní. Pak se naklonil a pomalu a jemně ji políbil. Tehdy si uvědomila, že její nenávist k němu přerostla v lásku. A teď se jí to ten pitomec Potter snaží vymluvit. Od začátku jí bylo jasné, že se mu to nebude líbit. Ronovi by to tolik nevadilo, chtěl pouze její dobro a také věděla, že ho Harry proti ní stále navádí a to jí štvalo ještě víc. Harry s Ronem však nebyli jediní, kdo s jejími názory na Draca Malfoye nesouhlasili. Proto teď měla samostatný pokoj. Už nemohla vydržet ty věčné drby svých "kamarádek". Tady měla aspoň klid.
Schůzky s Dracem byly vyčerpávající. Vždy přišla a okamžitě usnula, ale dnes se jí to nedařilo. Stále musela myslet na doznívající pocity z hádky s Harrym a Ronem, až se jí z toho chtělo brečet. Po chvíli se pláči už nedokázala bránit až měla polštář celý mokrý a slaný. Nakonec přeci jenom usnula celkovým vyčerpáním.
Druhý den ráno se probudila celkem brzy. Měla od pláče úplně opuchlé oči a tváře. V tomhle stavu jít na snídani nemohla a na vyučování také ne. Všichni si ji prohlíží už tak a teď by to bylo ještě horší. Nevěděla co má dělat, a tak se šla osprchovat, poté si znovu vlezla do vyhřáté postele a opět ji přemohl spánek. Probudila se až v půl šesté odpoledne s pořádným kručením v břiše. Rozhodla se tedy obléknout, ale nechtěla jít na večeři do Velké síně. Měla v plánu dojít si do kuchyně až všichni budou na večeři a také to tak udělala. Cesta tam byla celkem v pořádku, téměř nikoho nepotkala, ale cesta zpět byla horší. Potkávala čím dál více studentů vracejících se z večeře a tak se snažila co nejrychleji zmizet. Za hodinu měla mít v astronomické věži schůzku s Dracem a od místa, kde se právě nacházela, to bylo blíž než nebelvírská společenská místnost, tak se rozhodla, že tam na něho počká. O chvíli později už za sebou zavírala dveře od jejich "tajné" místnosti. Zdálo se jí tu chladněji a prázdněji než když tu byli spolu. Usadila se tedy do šera a vzpomínala na zde příjemně strávené chvilky s Dracem. Později se jí však myšlenky začaly stáčet k tomu, co jí řekl Harry. "Že mě prý Draco pouze využívá! Pche! Potter mi závidí, vždyť mi přeci Draco slíbil, že jsem jeho jediná a že žádnou jinou nemá!" Vzpomínky na včerejší hádku jí opět vehnaly slzy do očí, a tak na to raději přestala myslet a znovu vzpomínala na její lásku. Najednou ji však vyrušilo cvaknutí dveří. Myslela si, že už Draco jde na plánovanou schůzku. Chtěla ho překvapit, a tak se schovala ještě více do tmy a napínala uši, jestli neuslyší třeba dopadnutí těla na polštář, jak by si Draco zpříjemňoval čekání na ni. Místo toho uslyšela dva hlasy… "Pšššt! Co když tady někdo bude?" V tomto hlase poznala Pansi Parkinsonovou a o to více byla zvědavá, kdo bude její doprovod a to překvapenější a vyděšenější byla, když v něm poznala hlas Draca Malfoye jak říká: "Neboj Hvězdo! Ta mudlovská šmejdka nepřijde. Slyšelas přeci Pottera jek říkal, že se spolu pohádali a že celý den bulela. A hlavně nebyla ani na večeři!"
"Nojo, asi máš pravdu ty můj Hvězdáři! Vykašlem se na tu krávu a užijem si chvilek spolu!"
To Hermioně stačilo k tomu, aby si o tom udělala svůj obrázek. Vykročila z šera a vlepila Malfoyovi pořádnou facku. Nečekala na jeho reakci a raději rychle zmizela, než si mohl všimnout jejích uplakaných očí. Běžela pryč. Nevěděla kam, přes slzy na cestu neviděla, jen prostě běžela. Najednou do někoho vrazila. Netušila do koho, nekoukala se. Ten někdo jí ale pomohl vstát, jemně ji vzal do náruče a nesl pryč. Tedy pouze jen o dvě chodby dál, kde se nacházela Komnata nejvyšší potřeby. Tam ji ten někdo položil na pohodlně měkkou pohovku a pohladil ji po vlasech. ,,Jen se vyplač" Poznala kdo to je a to ji donutilo k dalšímu vzlyku.
"Pro…prom…"
"Pšššt!" řekl k ní vlídný Ronův hlas "to bude dobré, uvidíš" Hermiona se začala uklidňovat a podívala se mu do očí. V tu chvíli jí bylo vše jasné. S Malfoyem to bylo jen pobláznění, vážně jí pouze využíval, ale s Ronem to bude opravdové. Teď už ji její srdce nezradí! Rona doopravdy miluje!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Elvíra Elvíra | E-mail | Web | 21. března 2007 v 21:46 | Reagovat

Jé, to je krásný!:))

2 Kaitlin Kaitlin | E-mail | Web | 22. března 2007 v 15:23 | Reagovat

Nádhera

3 aenda aenda | E-mail | Web | 23. března 2007 v 20:16 | Reagovat

tak to je pěkný

4 Kačenka Kačenka | E-mail | 30. března 2007 v 19:54 | Reagovat

a já si řikala odka´d ten název znám...

5 Lekorka Lekorka | Web | 5. července 2007 v 13:27 | Reagovat

Jedním slovem: BOŽÍ a KLÁSNÝ:))

6 abbina abbina | Web | 10. srpna 2007 v 16:04 | Reagovat

ach jo ta hermiona je tak pitomá...:)))Mám hrozně ráda dvojici Hermiona, Ron - ty dva prostě patří k sobě.....nechtěla by ses spřátelit???

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama