7.kapitola (SM) - Přátelé

7. března 2007 v 15:54 | pasu-Hanka |  Stíny minulosti
Tato kapitola je věnovaná Aly, která měla první komentář. Je trochu delší než předchozí a doufám, že se vám bude líbit. Podmínka (kterou sem i nemohla odpustit): 10 komentářů. Pokračování bude věnovánu opět tomu, kdo bude mít první komentář. Přeji vám pěkné počteníčko a nezapomeňte komentovat.
Pasu-Hanka
7. kapitola - Přátelé
Jak se světlo objevilo, tak zase zmizelo. Alexandra křečovitě držela Removu ruku a zrychleně dýchala. Měla pocit, jako by do ní proudila nová energie a všechna bolest z ní odcházela. Cítila se jako znovu zrozená. Ti tři na ni zvědavě zírali a čekali na její reakci. Vypadalo to, že se kouzlo povedlo, protože rána se celá kompletně zacelila a po jizvě nabylo ani památky. Ještě nikdy ho na nikom nezkoušeli, a proto byli šťastni, když se na ně vděčně usmála a pustila Remusovu ruku.
"Děkuju," šeptla a chtěla se zvednout ze sedadla, aby si mohla pomocí hůlky vyčistit zkrvavené tričko. Její nadějný pokus byl však zmařen Siriusem, který ji znovu zatlačil do sedadla s tím, že musí být v klidu. Hodila po něm naštvaným pohledem, zkřížila ruce na prsou a trucovitě se zadívala z okna. Byla jim sice vděčná, že jí zahojili ránu, ale to ještě neznamená, že s ní budou zacházet, jako by byla právě zachráněna před smrtí. I když , vezme-li se to kolem a kolem, vlastně jí před smrtí opravdu zachránili. Nebýt jich, tak by vykrvácela. Ale stejně...Copak jsem nějaké malé děcko, které potřebuje chůvu? Pomyslela si rozhořčeně a ignorovala Siria, který si jí snažil zase udobřit.
"A jéjé, teď sis to u ní asi rozházel Tichošlápku." Konstatoval pobaveně James. Sirius po něm vrhl popuzeným pohledem a posadil se naproti Alex. Na chvíli z ní spustil oči a dívka toho patřičně využila. Mrštně vyskočila ze sedadla a popadla svou hůlku, která potom, co odletěla do rohu upadla na zem ke dveřím.
"Pulírexo." Řekla tiše a namířila hůlkou na svoje trička a následně na svoje ruce. Oblečení měla rázem zase čisté a zkrvavené ruce byly taky jako dřív (čisté). Spokojeně se ušklíbla a vítězně se na Siria zašklebila. Přece by se nenechala porazit klukem!
"Ale těm třem to slušelo, co říkáte." Podotknul se smíchem Remus a všichni, kromě Petera, který chrápal na sedadle se rozesmáli.
"Jak si to udělala?" zeptal se Alex James, přičemž dívka znervózněla. Mám jim to říct?
"To je tajemství."
"Aha. A řekneš nám ho?" dorážel zvědavě Sirius ve snaze zjistit co nejvíc.
"Možná...někdy...uvidíme." ušklíbla se nad jejich zvědavostí a posadila se zpět do svého sedadla. "Jaké je to vlastně v Bradavicích. Jak to tam vypadá?"
"No, z vlastní zkušenosti můžu říct, že je to tam suprový. Ale hrad ti popisovat nebudem, však ho uvidíš sama." Začal James a prohrábl si rukou vlasy.
"Aha. To jsem se toho dozvěděla hodně." Prohlásila ironicky Alex a přemýšlela, na co by se ještě zeptala. Jak hrad vypadal, to vlastně věděla, protože ho o prázdninách navštívila. Co by vlastně ještě chtěla vědět? Její úvahy přerušil Remus, který k ní promluvil.
"Do jaké si myslíš, že půjdeš koleje?"
"Určitě do Nebelvíru." Odvětila s naprostou jistotou. Proč asi?
"Proč jsi si tím tak jistá?" ušklíbl se Sirius
"Protože už mě zařadili." Vysvětlila jim a v zápětí se pobaveně zasmála. "A kam chodíte vy?"
"My? Do Nebelvíru." Odpověděl šťastně James a začal něco hledat v kufru.
"Naštěstí." Doplnil ho Black, načež se na něj Alexandra nechápavě podívala.
"Proč naštěstí?"
"Víš," začal "moje rodina, vlastně celej rod Blacků až na pár mini vyjímek chodila do Zmiozelu a zavrhovala mudly a čaroděje z mudlovských rodin. Já ovšem nikdy nechtěl bejt jako oni a nenáviděl jsem ty jejich řeči o čistokrevnejch rodech. Proto jsem byl šťastnej jako blecha, když mě klobouk zařadil do Nebelvíru stejně jako moji sestřenici Andromedu. Jsem vlastně něco jako černá ovce rodiny. Samozřejmě, že potom to s matkou a zvláště s otcem bylo ještě nesnesitelnější než před tím, ale mě je to prakticky jedno. Za rok mi bude sedmnáct a já od nich konečně navždy vypadnu." Vysvětlil Sirius
"Aha. Omlouvám se, to jsem nevěděla." Posmutněla Alex a omluvně se na něj usmála. Dovedla si živě představit, jak to asi vypadá u nich doma.
"To nic. Už jsem si na to zvyk. Krom toho, je jako svou rodinu dávno neberu." Mávl rukou Sirius a raději změnil téma. "Jamesi, co to tam proboha hledáš?" obrátil se ke kamarádovi, který se stále přehraboval v kufru.
"Karty. Nemůžu toho Řachtavýho Petra najít. Vím, že jsem si ho bral, ale teď tu není!" rozčiloval se Potter, s třísknutím zavřel kufr a svalil se na sedačku.
"Myslíš tyhle karty?" ušklíbnul se Sirius a pobaveně ukázal na balíček na sedačce.
"Jó! To jsou ony. Jak se sem sakra dostaly?" Podrbal se na hlavě a popadl balíček hledaných karet. Každý v kupé kromě Jamese a Petera, který stále ještě chrápal vybuchl smíchy.
"Myslím, že ti vypadly z kapsy, když jsi seděl." Odpověděl mu Remus
"Aha," zabručel otráveně James "nechcete si zahrát, když už se našly?"
"Proč ne? Jdete hrát taky? Reme? Alex?" zeptal se Sirius a přisedl si blíž k Jamesovi.
"Tak fajn." Přikývl Rem a následně se zrak všech upřel na dívku u okénka. Vypadalo to, že se rozmýšlí, ale nakonec přece jen souhlasila a za chvílí byli všichni čtyři v zápalu hry. Nevnímali okolí ani čas. Zhruba po deseti minutách napínavého "boje", Alex vítězně výskla a usmívala se od ucha k uchu.
"Ha! Vyhrála jsem! To je snad poprvý v mím životě." Dodala spíš víc pro sebe, ale ostatní to naneštěstí slyšeli.
"A taky naposledy." Prohlásil dost nepřesvědčivě James, který se nemohl smířit s prohrou.
"Jasně," přidal se ke kamarádovi Sirius "Nemysli si, že když jsme tě nechali napoprvé vyhrát, tak to tak budeme dělat pořád. Teď teprve uvidíš, jak hrajou opravdoví mistři." Prohlásil hrdě a začal znovu rozdávat karty.
"To teda chci vidět." Ušklíbla se Alex a hra započala.
*O hodinu a půl později*
"To není možný! Jak je možný, že jsi už po tolikátý vyhrála!" vztekal se Sirius a mrštil kartami na stůl, stejně jako James, který se snad vztekal ještě víc.
"Učil mě ten nejlepší." Vysvětlila a spolu s Lupinem pobaveně sledovala jejich podrážděné obličeje.
"Nejlepší? A kdo to prosím tě je?" zajímal se James
"Bratr." Odvětila a v duchu si nadávala, že vlezla na tak tenký led.
"Tak to bych ho rád poznal. Do které školy chodí." Zeptal se s neskrývavým zájmem Sirius a upřel na ní svůj zvědavý pohled.
"On už nechodí do školy. Na jaře mu bylo osmnáct." Řekla sklesle Alex a raději upřela svůj zrak na pohybující se krajinu za oknem, aby si nevšimli, jak posmutněla. Bude se prostě muset naučit mluvit o rodině, aniž by dávala na jevo svůj smutek a stesk. Jak říkal ten právník Luise: Život jde dál. Musíme myslet na dobré chvíle, které jsme s nimi prožili, ale nezapomenout žít, nezapomenout na ně.
"A jaké má zaměstnání?" přidal se James
"Momentálně nemá žádné." Prohlásila tichým hlasem aniž by se k němu obrátila. Remus, který jako by začínal něco tušit se do toho raději vmísil a nenápadně kluky zarazil.
"Jamesi, co plánuješ jako kapitán Nebelvírského mužstva?" Alexandra se překvapeně na černovlasého brýlatého chlapce otočila. Milovala famfrpál. Milovala létání na koštěti. S bratrem a tátou hrávala na louce za domem, kde je nemohl nikdo vidět menší famfrpálové zápasy a to vždy na postu střelce.
"Asi budu muset vyhlásit nějaký konkurs na post brankáře a střelce. Oba minulý rok odešli a já budu muset někoho schopného najít." Prohlásil zamyšleně James "Budeme muset tehle rok hodně trénovat, abychom vyhráli pohár."
"Ty jsi kapitán mužstva?" ujišťovala se Alex a nespouštěla Pottera z očí.
"Už je to tak. Bývalý kapitán dokončil loni sedmý ročník a tak to Brumbál svěřil mně." prohlásil jednoduše, ale bylo vidět, že z toho má obrovskou radost. Ostatně, kdo by neměl?
"A mohl bys mi dát vědět, až bude ten konkurs?" zeptala se ho Alexandra a vzala si na klín Sepíka, který se na ní sápal. Hrozně by ji potěšilo, kdyby mohla být v kolejním družstvu. Co potěšilo, to je slabé slovo. Doslova by skákala radostí. Pohledy všech přítomných se překvapeně upřely na ni. Tedy až na Peterův pohled. Chlapec byl totiž právě v říši snů a vypadalo to, že se jen tak neprobudí.
"Ty...ty by jsi se chtěla dostat do kolejního družstva?" Vykulil na ni oči Potter, takže vypadal neuvěřitelně komicky.
"To jsem neřekla. I když by to nebylo tak špatné." Kroutila hlavou a pak se naplno rozesmála nad Jamesovým výrazem. Po chvíli se k ní přidal i Remus a hned po něm Sirius. "Vypadáš vážně legračně." Řekla mezi záchvaty smíchu. "Měl by ses vidět." Jamesovi oči div nevypadly z důlků. Když ho požádala, jestli by ji neoznámil termín konkurzu a když k tomu přidáte brýle a rozcuchané vlasy...Připadal jí jako nějaký UFOn, který právě vylezl ze křoví.
Cesta trvala ještě asi půl hodiny a stále v kupé panovala veselá nálada. Ještě před tím, než vlak zastavil si oblékli hábity a pak se vydali ven na nádraží.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kate Kate | 7. března 2007 v 16:11 | Reagovat

super

2 aly aly | 7. března 2007 v 16:18 | Reagovat

super.kdy bude daší???

3 admyna admyna | 7. března 2007 v 16:19 | Reagovat

super. kdy bude další??

4 Nar Nar | 7. března 2007 v 16:19 | Reagovat

super. kdy bude další??

5 alex alex | 7. března 2007 v 16:20 | Reagovat

super. další

6 naria naria | 7. března 2007 v 16:20 | Reagovat

Bomba. Jak to bude dál

7 naria naria | 7. března 2007 v 16:20 | Reagovat

už se nemůžu dočkat

8 samira samira | 7. března 2007 v 16:20 | Reagovat

Super. DAlší. Prosím prosím

9 Thomas Thomas | 7. března 2007 v 16:21 | Reagovat

Super. Bomba.... Další prosím

10 Zuzu Zuzu | 7. března 2007 v 16:21 | Reagovat

DAlší rychle Prosím prosím

11 Monny Monny | 7. března 2007 v 16:21 | Reagovat

Bomba. Další. Asi se budu opakovat, ale kdy bude další

12 xmona xmona | 7. března 2007 v 17:10 | Reagovat

bezva:-)))

13 pasu Pavla pasu Pavla | Web | 7. března 2007 v 20:36 | Reagovat

tak koukam milá kolegině že dneska "první koment" nemám a ty už jsi nestěžuj kdo má méně komentů!!!!!!!!!!!!!

14 šanetka šanetka | Web | 7. března 2007 v 21:00 | Reagovat

skvělýýýýýýýý!!!!

15 Giner Giner | 8. března 2007 v 17:17 | Reagovat

Super:-) pls rychle další

16 Areneis Areneis | 8. března 2007 v 21:10 | Reagovat

super

17 Kačenka Kačenka | E-mail | 30. března 2007 v 12:21 | Reagovat

dobrý, příde mi to jako kdyby se autoři těch komenářů nějak domluvily, jsou naprosto synchronizovaný "D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama