10.kapitola (SM) - První školní den

12. března 2007 v 17:03 | pasu-Hanka |  Stíny minulosti
Tak tu máte pokračování ke Stínům. Tato kapitolka je věnovaná Areneise (omlouvám se , ale nevím, jak to mám skloňovat) a doufám, že se vám bude líbit. Mimochodem vítězi blahopřeji.
Rozhodla jsem se, že tentokrát nedám žádnou podmínku, ale i přes to nezapomeňte komentovat a kritizovat. Pokračování bude vloženo ve středu 14.3 a v kolik hodin ještě nevim. Prostě někdy během dne. -1. komentář => věnovaná kapitola.- Přeji vám pěkné počteníčko
pasu-Hanka
P.S.: Za případné chyby se omlouvám
10.kapitola - První školní den
Alexandra čekala ve společenské místnosti na Lily, jelikož jí neskutečně dlouho trvalo, než se vyhrabala z postele, než našla oblečení, než se osprchovala a...no prostě byla jak zpomalenej film. Netrpělivě postávala u krbu a když jí to přestalo bavit, tak prostě přecházela po místnosti sem a tam. Sepík jí celou tu dobu nechápavě pozoroval, ale raději se k tomu nevyjadřoval. Jeho panička nebyla zrovna v situaci, kdy by se s ní dalo rozumně mluvit. Poznal to. Proto jen tiše seděl u křesla před ohništěm a pozoroval dění okolo.
"Ahoj Alex!" pozdravil ji vesele Remus, který šel právě na snídani i s ostatními poberty.
"Ahoj Reme. Ahoj kluci." oplatila mu a dál netrpělivě přecházela jsem a tam. Začínala už být trochu podrážděná a ani přítomnost jejích kamarádů jí nedovedla zvednout náladu.
"Co tu chodíš jak tygr v kleci?" zajímal se James a odpovědí mu byl podrážděný pohled.
"Čekám na Lily." odpověděla mu prostě a zadívala se na schody vedoucí k ložnicím, jestli u náhodou nejde. James chtěl něco říct, ale rozmyslel si to, když viděl výraz svojí kamarádky. Raději se spolu se svými kamarády usadili do křesel a čekali na příchod Lily Evansové společně s Alexandrou. "Sakra co jí tak dlouho trvá!" vybuchla a svalila se do křesla. Vzápětí však opět vystřelila a opět začala pochodovat sem a tam. Kluci jí pobaveně pozorovali, ale neodvážili se cokoliv říct, neboť hrozilo nebezpečí, že se jejich kamarádka neudrží a vlastnoručně je uškrtí. "Já jdu na ní! Tohle snad není možný..." soptila dál a právě se chystala na cestu do ložnice, když se ze schodů přiřítila Lily. "No konečně!" spráskla Alexandra ruce a pak se otočila na Lil "Málem jsem tady zapustila kořeny."
"Nemohla si je zapustit, když si tady neustále pochodovala." podotkl se smíchem James a věnoval Lily jeden ze svých úsměvů.
"Tak jdeme na snídani ne?" ozval se raději Remus, jelikož nechtěl poslouchat hádky Jamese a Lil hned po ránu. Všichni tři se tedy zvedli z křesla a vydali se spolu s oběma dívkami a malým Sepíkem do Velké síně. Lily se kupodivu s Jamesem nijak nehádala a dokázala se s ním i normálně bavit, což všechny velice překvapilo, ale raději to nijak nekomentovali, aby to nezakřikli. Byli už u vstupu do síně, když se jim za zády ozval známý hlas.
"Nazdar Woodová." Alexandra a její přátelé se otočili po původci hlasu
"Nazdar Malfoy." oplatila mu se znatelnou nenávistí v hlase a probodávala ho pohledem. Sirius, James a Remus si pomalu vytáhli hůlky, připraveni svou kamarádku bránit. Né jako předtím ve vlaku, teď to bude jiné. Už ho nenechají, aby jí ublížil. K překvapení všech vytáhla hůlku i Lily, která tušila malér a rozhodně nechtěla, aby se její spolubydlící, která se jí tolik zamlouvala něco stalo. Jen Pettigrew se za ostatníma krčil a snažil se být děsně nenápadný, což se mu při jeho rozměrech nějak nedařilo. Na chodbě se zastavovali studenti a s očekáváním čekali na to, co přijde dál. Samozřejmě si v zájmu vlastní bezpečnosti zachovávali dostatečný odstup. Scéna před nimi vypadala velmi zajímavě. Na jedné straně Lucius Malfoy a jeho čtyři zmiozelští nohsledi, mezi nimi i Crabb s Goylem a na druhé straně Poberti a Lily Evansová v jejíž čele stála ta nová studentka z Krásnohůlek Alexandra Woodová. A nesmíme zapomenout na velice nebezpečně vypadajícího malého pejska, který stál u své paničky.
"Copak? Nějaká naštvaná? A hned po ránu. Stalo se snad něco?" zeptal se Malfoy naoko starostlivým hlasem.
"Ne. Co by se mělo stát? Všechno je v naprostém pořádku." odpověděla s naprostým klidem a pak ještě dodala: " A tak to zůstane i nadále, pokud ovšem nechceš mít zase tak krásné vlasy jako včera. Musím ale uznat Malfoy, že ta růžová ti náramně slušela. Škoda, že jsi si ji nenechal. Perfektně se hodila k tvému skotskému oblečku." Všichni přihlížející se málem umlátili smíchy, tedy kromě zmiozelskej, který vypadali opravdu nebezpečně. Kdyby pohled zabíjel, tak by z Alex nezbyl ani popel. Malfoyovi oči se zúžili vztekem a bleskově vytáhl hůlku, stejně jako jeho čtyři ochránci. Alexandra je sice neznala a nevěděla, kolik toho ti čtyři umí, ale pochybovala o jejich schopnostech. Vypadali, že si ani sami nedokáží dojít na záchod. Maximálně tou hůlkou někomu vypíchnou oko. Její kamarádi se postavili k Alexandře s připravenými hůlkami a měřili si zmiozeláky zlým pohledem.
"Co si to dovoluješ ty šmějdko!" vztekal se Lucius
"Ale, ale Malfoyíku," provokovala ho medovým hláskem "Nějakej rozčílenej ne? Víš, měl by ses uklidnit. Jestli se budeš takhle vztekat, tak se ti udělají vrásky a to by přece byla nesmírná škoda, kdyby sis zohyzdil tak pěknou tvářičku." Tohle by nikdy v životě nikomu neřekla, ale jelikož na něj měla děsnej vztek, hlavně na jeho otce, tak se tak prostě chovat musela. Sledovala, jak jeho obličej mění barvu. Nejdříve byl červený, pak rudý a nakonec zfialověl vztekem. Raději si za zády připravila hůlku, jen tak pro případ nouze. Už věděla, že se s ní nebude jen tak mazlit.
"Densaugeo!" zahřměl Lucius, ale jelikož byla Alexandra na útok připravená, tak kouzlo lehce odrazila. Zarazila své přátele, protože právě chtěli také vyslat svá kouzla, ale tohle bylo jen mezi ní a Malfoyem. Nenávistivě se na něj podívala, ale dřív než stačila cokoli udělat, objevil se na místě nějaký profesor a prodíral se hloučkem studentů.
"Co se to tady děje?" zeptal se přísně a měřil si dvě skupinky ledovým pohledem.
"Nic pane." odpověděl Sirius, který právě zastrčil hůlku zpět do hábitu, stejně jako ostatní.
"V tom případě nechápu, co tady všichni děláte! Okamžitě se rozejděte!" řekl a odkráčel pryč. Malfoy se na Alexandru výhružně podíval a ještě před odchodem do síně řekl:
"Ještě se uvidíme!"
"O tom nepochybuji." sykla mezi zuby Alex a vydala se spolu se svými přáteli na snídani. Zase měla zkaženej celej den. Jak toho Malfoye nenáviděla. Musela mu ještě oplatit tu kletbu, kterou na ní vyslal. Předtím to nestihla, protože se tam objevil ten nepříjemnej profesor. Už ani neměla hlad. Nimrala se ve své snídani, ale naštěstí si vzpomněla na Sepíka.
Rozhlížela se po stole po něčem, co by mu tak mohla dát, ale nikde nic nebylo. Až na slaninu. Vzala tedy kus a podala ji Sepovi. Protože byl ještě malý, tak toho tolik nesnědl a spíše spal. Jakmile ho nakrmila, lehl si pod lavici a usnul. Dívka se trochu pousmála a zase se začala věnovat své roznimrané snídani. Přemýšlela, jak by se Malfoyovi pomstila, takže ani nevnímala profesorku, která rozdávala nedaleko od nich rozvrhy.
Najednou se jí v hlavě zrodil plán, jak se Malfoyovi pomstí a ani o tom nikdo z učitelů nemusí vědět. Prostě a jednoduše si počká na nejlepší příležitost a něco ošklivého mu provede. Na tváři se jí objevil spokojený úsměv a začala do sebe házet všechno jídlo, co bylo na dosah, protože měla hrozitánský hlad.
"Co ta náhlá změna?" podivila se Lily, která ji jako její kamarádi bedlivě pozorovala už od doby, co si sedli ke stolu. Né, že by ji nepotěšilo, že její se její spolužačka zase usmívá a dokonce se i cpe, byla prostě zvědavá.
"Řekněme, že už vím, jak se mu za to všechno pomstím. Už brzy." Na jejím obličeji se mihl škodolibý úsměv a pak se opět začala věnovat snídani.
"Támhle je McGonagallová s rozvrhy," upozornila přítomné zrzka. "dojdu pro ně." Všichni se na ni překvapeně podívali, ale to už nevnímala, protože byla dávno u profesorky.
"Poslyš nepřipadá vám, že se Evansová nějak změnila?" zakroutil nechápavě hlavou Sirius a sledoval veselou dívku. "Neřve, nenadává, usmívá se...to je nějaký podezřelý."
"Poslyš Tichošlápku, raději to přestaň rozebírat, nebo bude zase řádit jako dřív." ukončil debatu James, neboť se Lil vracela zpátky k nim. S úsměvem na tváři jim rozdala rozvrhy a posadila se zpět na své místo.
"Ježiši!" zděsil se Sirius a málem přitom spadnul z lavice "To snad není možný!"
"Co se děje?" zeptala se ho zmatená Alexandra
"Lektvary! První hodinu máme lektvary! Chápete to? Dvouhodinovka se zmiozelskejma obludama hned po ránu." zničeně si složil hlavu do dlaní a všichni jeho přátelé se pobaveně rozchechtali.
"Tak to se máme na co těšit." poznamenal James a mrknul se do rozvrhu, aby zjistil, jaká muka je dnes ještě čekají. Šestice, tedy kromě Petera, který měl mnohem méně předmětů než oni, měla úplně stejné rozvrhy, takže mohli na hodiny chodit společně. "Hmm, dvouhodinovka lektvarů, přeměňování, oběd, dvouhodinovka obrany proti černé magii. To zní zajímavě."
"To teda." přitakal Remus a kouknul na hodinky. "Měli bysme si jít pro věci, jinak nestihneme vyučování." poznamenal a společně se svými přáteli se vydali ven z Velké síně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Elvíra Elvíra | E-mail | Web | 12. března 2007 v 17:31 | Reagovat

Super! Nemá to chybu!:)

2 shiny shiny | 12. března 2007 v 18:11 | Reagovat

super

3 šanetka šanetka | Web | 12. března 2007 v 20:36 | Reagovat

to je bezvadný!!!! kde bereš ty nápady???

4 Kaitlin Kaitlin | E-mail | Web | 12. března 2007 v 22:20 | Reagovat

skvělý, úžasný...no nevim, co jinýho na to napsat.

5 Polgara Polgara | E-mail | Web | 13. března 2007 v 15:11 | Reagovat

Sice se budu opakovat,ale je to skvělý

6 šarlot šarlot | Web | 13. března 2007 v 22:09 | Reagovat

super kapitola!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

7 flammea flammea | E-mail | Web | 14. března 2007 v 22:12 | Reagovat

klááááááásnýýýýýýýýýý jinak to ani nejde nazvat =)

8 Kačenka Kačenka | E-mail | 30. března 2007 v 14:51 | Reagovat

tak já se taky budu opakovat a řeknu jediný slovo... no možná jich bude víc... no prostě je to skvělý!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama