U Brumbála

22. února 2007 v 8:12 | Pasu - Hanka |  Splněné přání
Cestou do hradu si spolu báječně popovídali a víc se poznali. Když vešli do školy, tak se Kate cítila velice podivně. Všimla si , že se na ni všichni dívají a prohlížejí si jí jako by byla z jiné planety. Bylo jí to nepříjemné.
"Reme, proč na mě všichni tak zírají? zeptala se svého kamaráda nechápavě
"Víš Kate , ty jsi oblečená tak.... neobvykle." Kate na něj vyvalila svoje čokoládové oči. "No všichni tu nosí školní hábity a ty máš na sobě triko a rifle. A na víc tě tu nikdo v životě naviděl." podal vysvětlení Remus
"Jasně" tohle si neuvědomila. Byla až příliž zabraná do řečí s Remem , že zapoměla , že sem vlasně nepatří.
Zbytek cesty uběhl celkem rychle. Brzy už nepotkali téměř jediného studenta , protože polední přestávka už skončila. Ani se nenadáli a už stáli před chrličem , který skrývá schody vedoucí do ředitelova kabinetu. Ale....... Naskytl se dost podstatný problém: Neznali heslo. Na(ne)štěstí k nim po chvíli přišla prof. McGonagalová.
"Dobrý den paní profesorko McGonagalová" pozdravil Lupin
"Dobrý den" hlesla téměř neslyšně Kate. Naštěstí si jí paní profesorka nevšímala. Zatím. Věnovala se Lupinovi.
"Dobrý den. Mohl byste mi prosím vysvětlit pane Lupine , proč nejste na hodině?" zeptala se prof. McGonagalová svým přísným hlasem
"Víte paní profesorko , já jsem totiž....hmm....doprovázel jsem tady Kate za panem ředitelem , ale jaksi neznáme heslo." vysvětlil Remus
Paní profesorka se obrátila ke Kate. Až teď si všimla jak je oblečená. "A vy jste slečna........" "Dawsnová. Kate Dawsnová."doplnila profesorku Kate.
"Dawsnová. Dawsnová" říkala si pro sebe McGonagalová "Nevím , nemohu si vás vybavit . Do které koleje patříte?"otázala se se zájmem
"Do žádné."odpověděla po pravdě Kate , a když viděla nechápavý výraz profesorky , doplnila: "Víte , já jsem tu nová a právě proto jsem se chtěla zeptat pana ředitele, zda bych nemohla v Bradavicích studovat." vysvětlila
"Dobře. Tak zajdeme za panem ředitelem společně." rozhodla McGonagalová a znovu se obrátila k Remusovi , který své kamarádce držel palce. " A vy pane Lupine, vrátíte se na hodinu a řeknete panu profesorovi...hmm koho teď máte?"
"Pana profesora Montgomeryho"
"Dobře. Takže řekněte p. prof. Montgomerymu , že jsem vás zdržela já, a že se látku samozřejmě doučíte. Jasné?" Lupin přikývl , rozloučil se a odešel.
"Tak a my půjdeme za panem ředitelem. Následujte mě prosím." otočila se ke chrliči. Řekla heslo "Šumivé bzučivky" a chrlič se začal otáčet. Kate s profesorkou vystoupila po schodech nahoru a u vzápětí stály před dveřmi kabinetu prof. Brumbála.
Ťuk , ťuk , ťuk
"Dále." ozval se příjemný a klidný hlas prof. Brumbála
Profesorka McGonagalová otevřela dveře a s Kate v patách vstoupila. Za stolem seděl starší vysoký muž s půlměsícovými brýlemi a s úsměvem jim pokynul , aby se posadili.
"Dobrý den prof. Brumbále. Tady slečna Dawsnová by s vámi chtěla mluvit. Je to tak?" otočila se ke Kate
"Ano paní profesorko," potvrdila zdvořile profesorčina slova, "chtěla jsem se vás jen zeptat , zda bych nemohla v Bradavicích studovat v 6. ročníku."
"Proč byste nemohla. Já nic proti tomu nemám , ale jistě mi dáte za pravdu , že mám povinnost , zeptat se vás na pár informací." odpověděl ředitel
"Ano. Počítala jsem s tím , že na něco takového příjde řeč"
"Takže začneme. Odkud jste ?"
"Z ČR. Máme takový menší rodinný domek"
"A kde tedy momentálně bydlíte? Myslím , že v ČR asi ne." pokračoval Brumbál
"S touto otázkou jsem počítala, ale co mu mám říct? Podle knih J. K. Rowlingové je Brumbál čestný, milý, hodný a spravedlivý člověk , ale pochopí moji situaci? Nu což , prostě to alespoň zkusím. Řeknu mu pravdu."
Kate tedy profesorovi a profesorce řekla pravdu. Když skončil , McGonagalová se tvářila překvapeně a Brumbál se jen usmíval. Kate se zadívala do země. Věděla , co teď přijde. Rozhodnutí. Buď bude moc zůstat a splnit si tak svůj sen nebo ji Brumbál pošle domů.
"Tak tedy slečno Dawsnová. Jelikož nechci být ten , co zkazí váš dávný sen , můžete zde studovat a odejdete až budete chtít. A teď bychom vás mohli zařadit do koleje , ve které budete zařazena po celou dobu vašeho pobytu v Bradavicích." vstal a sundal z police moudrý klobouk. Kate si ho nasadila na hlavu a klobouk se začal rozhodovat. "do které koleje tě pošleme? Do Zmiozelu? Nebo do Nebelvíru? Do Havraspáru či Mrzimoru? Co s tebou? Myslím , že nejlépe bys vynikla ve Zmiozelu. Máš nadání to ano, ale kam tě jen pošlu? Dobře už vím! NEBELVÍR!
"Jsem v Nebelvíru! Já jsem v Nebelvíru! Ve stejné koleji jako je Remus! Jupí!"
"Tak slečno, už budete moc jít. Jen ještě pár formalit . Za prvé: ředitelkou vaší koleje bude tady profesorka McGonagalová. Za druhé: Dostanete rozvrh , podle něho se budete řídit už od pondělí. Za třetí: pro nové učebnice a hábity se zastavte u prof. McGonagalové v neděli ráno. Asi kolem 10 hodin . A za čtvrté: Hůlku obstaráme zítra. Přijďte ke mně do ředitelny kolem 13 hodin. Heslo "Šumivé bzučivky". To by bylo asi vše. Profesorka vás teď zavede do Nebelvírské společenské místnosti. Tak. Mějte se pěkně, užijte si víkend a přeji vám hezký pozbytek vašeho prvního školního roku v Bradavicích. Nashledanou" dokončil svou vyčerpávající řeč ředitel, rozloučil se a Kate se s nebelvírskou ředitelkou vydala do společenské místnosti. VZHŮRU DO NOVÉHO ŽIVOTA!!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama