5. kapitola - smutné setkání

22. února 2007 v 15:01 | Pasu - Pavla |  Návrat
Chvíli se snažil vrátit Lucku k vědomí popleskáním a vodou, ale nic nepomáhalo.
"A sakra" pomyslel si, vzal svou dceru do náruče a utíkal k obydlí. Zazvonil a otevřela mu Hermiona.
"Hermi, ahoj kam jí můžu položit? Omdlela mi po přemístění. Nevím, asi zdědila můj strach."
"Ahoj, pojď honem, dáme ji do vašeho pokoje. Je v prvním patře hned oproti schodům. Asi je jen vyčepaná. Přinesu posilňující lektvar."
Vešla do kuchyně kde Ron popíjel svou kávu." Miláčku, kdo je to?" zeptal se. Protože viděl celou situaci oknem.
"Tvůj nejlepší přítel s tvojí neteří. Nekoukej na mě jako kdybys viděl svatýho." řekla jakmile vyděla jeho překvapeně-vyděšený pohled. "Je tu Harry i s Luckou. Lucie se zhroutila po přemístění. Prosím tě odnes Harrymu posilňující lekvar" Když viděla, že ji Ron nevnímá zařvala."Rone vzbuď se a odnes prosím ten lektvar. Honem!"
Ron se konečně vzpamatoval. Vzal z poličky lektvar, přemístil se za dveře jejich pokoje a zaklepal.
"Dále" ozval se unavený a smutný hlas. Ron vztoupil.
"Ahoj, Mia ti tady posílá ten lektvar." podal lektvar Harrymu, který se ho snažil po malých doušcích nalít do Lucky.
"Co jsi celý ty roky dělal, ani nevíš jak jsi nám chyběl."
"Vy mě taky, šíleně moc.Ale nemohl jsem se vrátit. Všechno tady mi připomínalo Ginny a ty lidi co zemřeli, jen proto abych já žil."
"Proč se sakra neprobírá?" zeptal se Harry po 5 minutách zoufale.
"Nevím, ale asi by jsi ji měl přenést do Bradavic k madam Pomfreyové."
"To nebudu riskovat.Je v bezvědomí právě kvůli přemístění.Prosím dojdi pro ní, ale rychle"
Ron pouze přikývl, přemístil se do kuchyně odkud se odletaxoval do Bradavické ošetřovny. Krb ho "vyplivl" do náruče užaslé ošetřovatelky.
"Co tu děláte pane Weasley? Zase se něco stalo dvojčatům?"
"Ne Gilovi ani Gerdovi se nic nestalo. Jen Lucii hrnčirž, hrnčíšr... No prostě Harryho dcera omdlela po přemístění a neprobírá se."
"Harryho dceru? Nemyslíte dceru Harryho Pottera že ne?"
"Ano přesně Harryho Pottera a mojí sestry Ginny.Pojďte prosím rychle:"
Madam si vzala pár lektvarů, které by se jí mohli hodit a společně s Ronem se odletaxovali zpátky do Doupěte. Zde se madam pozdravila s Hemionou a spěchala s Ronem do patra.
"Dobrý den, pane Pottere. Jak se jí to stalo?" zeptala se a začala Lucii prohlížet.
"Také vás zdravím madam. Přemístil jsem nás z Čech před Doupě. Snažil jsem se šok z přemístění vztáhnout na sebe a myslím, že docela úspěšně. Byla malinko vyvedená z míry. Po chvíli jsme se vydali k Doupěti a po pár krocích omdlela. Co je jí? zeptal se když viděl obličej ošetřovatelky, jakmile skončila prohlídku.
"Nepotěším vás pane Pottere. Nevím přesně co jí je. Dech má pravidelný, srdce ji tepe normálně, zorničky na světlo reagují. Ale nereaguje na dotyk. Kdyby měla nějakou příčinu řekla bych, že ...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 M. M. | E-mail | 31. července 2007 v 18:39 | Reagovat

teda to je šoková kapitolka ale hustáááááááá

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama